Zdeněk Rosa je předsedou představenstva Chmelařství, družstvo Žatec, a zároveň šéfuje dceřiné akciové společnosti Bohemia Hop.
Na obou postech musí být připraven na leccos. Třeba na značné výkyvy počasí, které ovlivňují produkci chmele, na cenové skoky, ale i měnící se chutě spotřebitelů. Členové družstva musí zároveň hledat i další pozemky, aby mohli navýšit produkci, a vyjít tak vstříc zvyšující se poptávce.
Přesto může Zdeněk Rosa vystupovat sebejistě, protože výsledky firem, které vede, jsou vynikající. Nejlepším důkazem je fakt, že se družstvu dlouhodobě daří udržovat jednotu českých pěstitelů chmele. Společně tak skladují chmel, prodávají jej, pěstují nové odrůdy a vyvíjejí nové technologie pro jejich sklizeň. A to vše bez výrazných neshod. I díky tomu si český chmel dokázal udržet výsadní postavení a může nyní těžit z poptávky po pivu a vzniku nových minipivovarů prakticky po celém světě.
Radost Zdeňku Rosovi může dělat i fakt, že se plocha chmelnic letos opět zvýšila, a to o 161 hektarů v porovnání s loňským rokem. Celková plocha je tak už na dohled pětitisícové hranici, kterou si dal obor jako svůj cíl. S uspokojením tak může prohlásit, že v rozsahu plochy chmelnic stojíme na světovém bronzovém stupínku. Větší plochu tohoto zeleného zlata mají jen ve Spojených státech a Německu.
Patria Online: Je v České republice produkce dost vysoká, aby uspokojila poptávku po českém chmelu ve světě?
Pravda je, že aktuálně poptávka roste a převyšuje naše možnosti. A přestože se u nás v posledních letech plochy chmelnic mírně zvětšovaly, pořád zaznamenáváme nedostatek českého chmele na trhu. Nemůžeme se ale na celou věc dívat jen krátkodobě. Před dvaceti lety jsme měli plochu chmelnic dvojnásobnou a produkci vyšší o polovinu. Pivovary ve světě pak ovšem začaly jednak snižovat chmelení piv a zároveň hledat levnější suroviny, což snížilo poptávku po kvalitnějším českém chmelu. Musíme si také uvědomit, že flexibilita není ve chmelařství vysoká, protože chmel se vysazuje zhruba na patnáct let.
Patria Online: Tři čtvrtiny chmele vyvážíte do zahraničí, přičemž jednoznačně vede Asie. Znamená to, že třeba v Americe není prostor pro český chmel?
Asie je pro nás v současnosti opravdu největším trhem. Tradičním dovozcem našeho chmele je Japonsko, ale v posledních letech roste export zejména do Číny. Kromě toho český chmel najdeme i v dalších zemích, jako jsou Vietnam, Korea nebo Indie. V minulosti byly našimi významnými zákazníky i pivovary v Severní či Jižní Americe, které však přešly na levnější alternativy chmele. V posledních letech sice Spojené státy zažívají velký rozmach nezávislých řemeslných pivovarů, ty ale nyní poptávají pro svrchně kvašená piva většinou americkou produkci.
Patria Online: A dovedete si představit, že se některý americký pivovar bude snažit odlišit tím, že využívá český chmel?
V každém případě. Žatecký chmel se stále drží v top desítce nejpoužívanějších odrůd u amerických řemeslných pivovarů. Segment ležáků sice patří mezi ty menší, což souvisí i s vyšší technologickou náročností výroby, ale když už se nějaký pivovar rozhodne vařit ležák německého nebo plzeňského typu, tak je první volbou rozhodně žatecký chmel. Mám u sebe nápojový lístek z Filadelfie, kde jsme nedávno byli. Dozvím se v něm, kolik mají stupňů hořkosti, jaký to je styl, a u některých je zdůrazněna i odrůda chmele. Například je zde zvýrazněn náš Žatecký červeňák.
Patria Online: Věnujete hodně úsilí šlechtění nových odrůd, které mají větší výnos a hodí se pro jiná piva než nejrozšířenější Žatecký červeňák. Nové chmelnice ale přibyly hlavně u červeňáku. Proč?
Naší snahou je zvýšit podíl i jiných odrůd. Kromě vyššího výnosu je výhodou některých z nich pozdnější sklizeň. A navíc jsou i odolnější. Ovšem proto, že je o náš chmel nyní velký zájem, pěstitelé volí na volných plochách odrůdu, se kterou mají největší zkušenost. Tou je a stále bude právě červeňák. Nám se přitom podařilo dostat do pivovarů už i jiné odrůdy, proto věříme, že se jejich podíl na domácím trhu bude zvyšovat.
Patria Online: Jezdí za vámi celá řada zahraničních odběratelů. Chtějí se podívat na svůj chmel, nebo hlídají kvalitu?
Návštěvy k nám jezdí proto, že chmel a pivo jsou specifický produkt. Naši zákazníci se zajímají o průběh celé vegetace, sklizně, o skladování i zpracování. Řada z nich si také chce po sklizni svůj chmel sama vybrat. Jezdí za námi především japonské pivovary, ale také třeba zástupci řady amerických nebo belgických pivovarů. Certifikáty, jako například ISO nebo HACCP, jsou základním předpokladem, abychom mohli s pivovary dále pracovat. A samozřejmě pravidelně procházíme audity velkých světových pivovarských skupin.
Patria Online: Kdo jsou vůbec členové vašeho družstva a podle jakého klíče se v něm rozhoduje?
Členy jsou prakticky všichni pěstitelé chmele v České republice. O základních otázkách, jako jsou třeba stanovy, se hlasuje podle zákona. Tedy co člen, to hlas. U provozních otázek bereme na zřetel propojení činnosti členů s družstvem a jejich aktuální plochu chmele. V rámci členské základny samozřejmě probíhá řada diskusí. Část našich členů navíc provozuje vlastní obchodní činnost. Naše dcera Bohemia Hop je sice největší obchodník, ale má zhruba třetinový podíl na trhu. Družstvo zajišťuje kromě obchodu skladování chmele, jeho zpracování i veškerý vývoj a prodej chmelařských technologií od řezu chmele až po sklizňovou techniku. Pěstitelům stavíme také chmelnicové konstrukce. Členové tyto služby samozřejmě mohou využít, ale také nemusí.
Patria Online: Ve vašem hospodaření tkví u položky bankovní úvěry nula. V čem tedy spočívá vaše spolupráce s bankami?
V účetnictví nulu sice najdete, ale to neznamená, že neinvestujeme a že si nepůjčujeme. To naopak pravidelně musíme, zejména do zpracování, skladování nebo vývoje mechanizace. A v průběhu roku financování potřebujeme, proto zejména v době nákupu chmele využíváme krátkodobé tranše. Na druhou stranu je pravda, že po jeho prodeji máme přebytek vlastních prostředků, a poskytujeme tak pěstitelům chmele vlastní financování, a to jak krátkodobé pro úhradu nákladů v daném pěstitelském roce, tak dlouhodobé pro investice do chmele.
Z pohledu obchodu je důležité kurzové zajištění. Přestože vyvážíme i do řady exotických zemí, smlouvy máme v eurech, abychom nemuseli řešit více měn. Proto nám momentálně intervence centrální banky pomáhají. Je třeba si však uvědomit, že máme zhruba pětileté kontrakty a musíme myslet i na budoucí kurz koruny, takže se o budoucím kurzu koruny s bankou bavíme. Vítáme taky, že ČSOB pořádá řadu odborných seminářů, které se věnují obchodním zvyklostem v různých oblastech světa. Vždy jsou totiž zajímavé i jiné pohledy na danou zemi, než jsou naše zkušenosti.
Patria Online: Jak vidíte budoucnost českého chmele?
Z dnešní perspektivy vidíme budoucnost chmele pozitivně. České pěstitele chmele však čekají výrazné investice do obnovy technologií. Potřebujeme se dostat k vyšším tržbám na hektar. Dalším cílem je co nejrychleji dosáhnout opět plochy 5000 hektarů a rozšířit i jiné odrůdy než jen Žatecký poloraný červeňák. Nemalou úlohu proto bude do budoucnosti hrát dostupnost pozemků pro výsadbu nových chmelnic. Snažíme se také o nízké konstrukce chmele, kde není potřeba tolik pracovních sil. Tady zatím narážíme na to, že nemáme vhodné odrůdy, protože ty stávající na těchto konstrukcích produkují nižší výnosy. Ale připravené technologie již máme a šlechtitelský
program Chmelařského institutu má nyní v registraci i nové perspektivní odrůdy.
Rozhovor vznikl ve spolupráci s Chmelařství, družstvo Žatec a Korporátním a institucionálním bankovnictvím ČSOB.