Aktualizováno Vyšší výdaje na obranu, proti tomu hluboké škrty v diplomacii a ochraně přírody. Bílý dům připravil návrh rozpočtu na rok 2018, který by prezident Donald Trump měl dnes předložit Kongresu. Na nižší výdaje by se měla připravit většina rezortů. Méně peněz může dostat NASA. Některé nezávislé agentury by už nemusely dostat od státu nic. Zákonodárcům by se plán rozsáhlých škrtů líbit nemusel. Podle některých kritiků není Trumpova rozpočtová prvotina dost pro armádu ani pro občany.
Pokud Trump návrh prosadí, bude to znamenat dramatickou změnu v tom, jaké pořadí měly vládní priority dříve.
Větší či menší škrty se týkají většiny federálních úřadů a programů. Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) má oproti úrovni za fiskální rok 2016 počítat se snížením výdajů o zhruba 30 procent. Zkratka EPA by Evropanům mohla znít povědomě, jde totiž o agenturu, která předloni obvinila německý z porušování emisních norem. Podle amerického tisku se tak agentura ocitne na svém nejnižším rozpočtu za minulých 40 let. Přivření finančních kohoutů by mohlo znamenat drastické snížení financování výzkumu o klimatických změnách, zavření programů na ochranu životního prostředí včetně těch, které předtím podporovali jak demokraté, tak republikáni.
Na škrty by se měla připravit také americká diplomacie. Ministerstvo zahraničí a Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) by mohly mít rozpočet osekaný o téměř 29 procent. Šéf diplomacie, bývalý CEO těžebního gigantu ExxonMobil Rex Tillerson s tím prý souhlasí.
Naopak na dopravu, obranu, vnitřní bezpečnost a veterány chce Bílý dům dát peněz víc. Jenom na obranu by to podle návrhů, jak je přinesl Bloomberg, bylo 52,3 miliardy dolarů. Pro Pentagon by to znamenalo o desetinu víc prostředků než ve fiskálním roce 2016. Dvě miliardy z těchto peněz mají jít na vývoj jaderných zbraní, píšou americká média. Podle agentur se jedná o největší zvýšení na obranu od dob prezidenta Ronalda Reagana. Slibuje okamžité peníze na připravenost jednotek k boji proti teroristickému hnutí Islámský stát či na pořízení nových lodí, letadel a zbraní.
Ministerstvu pro vnitřní bezpečnost by mohly připadnout zhruba 3 miliardy dolarů navíc. Většina peněz, 2,6 miliardy dolarů, půjde na vybudování zdi na hranicích s Mexikem. Další peníze mají sloužit k deportování přistěhovalců bez dokladů.
Některé nezávislé vládní instituce chce Trump odstřihnout od státních peněz úplně. Jsou to třeba Národní nadace pro umění nebo Africká rozvojová nadace.
Výpočty Bloombergu se opírají o výdajové úrovně za fiskální rok 2016 proto, že to byl poslední rok, po který byla vláda financována plně.
Zdráhající se republikáni a nesouhlas demokratů
Podle této agentury je možné, že návrhy narazí na tvrdou opozici v Kongresu. Odpor lze čekat v obou táborech, tedy i mezi Trumpovými republikány. Zákonodárci se mohou zdráhat osekat rozpočty v některých oblíbených programech, jako je třeba zahraniční pomoc nebo rozvojové programy pro některé části Spojených států, na příklad deltu Mississippi. Pro některé agentury by realizace rozpočtu znamenala propuštění federálních pracovníků, EPA by musela zrušit až 3200 pracovních míst.
A republikánská kritika na účet rozpočtového návrhu již zazněla. Podle republikána Maca Thornberryho, který šéfuje brannému výboru Sněmovny reprezentantů, není návrh pro budování silné armády dostatečný. Republikánský senátor Marco Rubio už kritizoval škrty v zahraniční agendě. "Zahraniční pomoc není charita," řekl podle ČTK s tím, že jde o agendu přispívající k národní bezpečnosti. A šéfka demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová se nechala slyšet, že rozpočet, jak ho navrhuje Trump, Američanům nezaručí větší bezpečí, zatímco škrty budou mít podle demokratů ničivý dopad na rodiny.
Projde? Neprojde?
Podle agentury AFP nemá návrh ve své současné podobě šanci projít Kongresem. Dá se ale prý číst jako vyjádření Trumpovy politiky v číslech: Amerika na prvním místě - America First, jak zní jeden z Trumpových sloganů. Podle CNBC je problémem Trumpova "provokativního" rozpočtu fakt, že změna priorit v takto obřím rozsahu vyžaduje legislativu, která pozmění výdajové stropy, odsouhlasené oběma hlavními politickými tábory za druhého mandátu Baracka Obamy.
Zdroje: BBG, FT, ČTK, CNBC