Trumpova první návštěva v Evropě nedopadla právě nejlépe. Německá kancléřka Angela Merkelová po setkání s americkým prezidentem sdělila, že časy, kdy bylo možno plně se spoléhat na ostatní, jsou do určité míry pryč. Evropané podle ní musí vzít svůj osud do vlastních rukou. A přestože stále potřebují přátelské vztahy s USA a Velkou Británií, musí bojovat za svou vlastní budoucnost, píše ve sloupku pro Financial Times Gideon Rachman.
Je celkem jednoduché a také opodstatněné vinit z takového vývoje prezidenta Trumpa. Jeho vystoupení v Evropě dopadlo hrozně. Například během projevu v NATO nezmínil, že stále platí ustanovení týkající se vzájemné obrany členských zemí. Nešlo o žádnou náhodu, naopak. Prezident dal najevo, že Evropa už nemůže v této oblasti s USA počítat tak jako dříve. Rusko se tudíž může ještě více pokoušet o testování soudržnosti NATO.
Na summitu G7 byl zase Trump osamocen ve svém negativním postoji vůči Pařížské klimatické dohodě. A o Němcích údajně prohlásil, že jsou „hodně, hodně zlí“. Důvodem má být to, že Německo vyváží mnoho aut do USA.
Merkelové se tak s ohledem na tento vývoj může zdát, že prostě jen hovoří o evidentních věcech, protože je jasné, že Německo už s USA a Británií počítat nemůže. Její projev je ale i přesto velkou botou, a to hned z několika důvodů. Je chybou nechat během čtyř měsíců Trumpova vládnutí podkopat transatlantické vztahy, které v Evropě udržovaly po celých 70 let mír. Tato aliance se skutečně může rozpadnout, ale stejně tak je možné, že Trump představuje jen velmi přechodný jev a již brzy bude své funkce zbaven.
Za druhé, americký prezident má pravdu v tom, že evropské země by měly dodržovat své závazky týkající se výdajů na armádu. Jeho chování je sice nepatřičné, ale na druhou stranu není možné, aby Spojené státy stále financovaly téměř 75 % všech výdajů na obranu, ke kterým v rámci NATO dochází. Německo už dlouho na amerických výdajích na obranu parazituje a je podivné, když nyní hovoří o nespolehlivosti USA. A pokud Merkelová dnes hovoří o rozpadu aliance, jen tím násobí chybu, které se Trump dopustil tím, že ve svém projevu nezmínil společnou obranu.
Merkelová dělá chybu i v tom, že klade na stejnou úroveň vztahy s USA a s Velkou Británií. Ta totiž v oblasti klimatických dohod stojí na straně EU a Merkelová může svými komentáři nakonec skutečně dosáhnout ještě většího zhoršení vzájemných vztahů. V neposlední řadě pak s ohledem na historii trochu mrazí z toho, když Merkelová na pivních slavnostech oznamuje, že její země se vzdaluje Británii a USA. Německo přitom bylo až doposud vzorným příkladem země, která si z historie vzala své poučení.
Nic z uvedeného nemá naznačovat, že Merkelová je na stejné politické a morální úrovni jako Trump. Ten totiž opakovaně dokazuje, že západní hodnoty, jako je svoboda tisku, podpora demokracie v zahraničí či třeba zákaz mučení pro něj mnoho neznamenají. Objevují se tak dokonce názory, že vůdcem západního světa se nyní stala právě Merkelová. Jenže tento titul by vyžadoval, aby pracovala na udržení jednoty Západu. A tímto směrem ona zatím nekráčí.