Od ledna se ve Finsku zkouší projekt základního příjmu. Dva roky bude skupina 2 000 vybraných nezaměstnaných dostávat 560 eur na měsíc, a to i v případě, pokud si někteří z nich najdou práci. Kromě této částky nebudou pobírat žádné jiné dávky. Zároveň úřadům nebudou muset dokazovat, že si práci hledají, anebo že peníze od státu potřebují. Experimentu se v reportáži věnoval týdeník The Economist. Zatímco se na podobné pokusy připravují další země, OECD varuje před nežádoucími účinky bezpodmínečného základního příjmu.
Po půl roce od jeho zahájení o finském experimentu psal týdeník The Economist. Národní agentura, která ve Finsku zprostředkovává sociální dávky a tento systém testuje, byla na informace ohledně předběžných výsledků studie skoupá, i když skupinku „pokusných pobíračů“ základního příjmu monitoruje. Už nyní však finské úřady prý ví, že za dva roky asi nedokáží posbírat všechna potřebná data – zejména se u účastníků experimentu za dva roky nestihnou projevit dlouhodobější psychologické účinky existence této bezpodmínečné sociální „záchranné sítě“.
Podle reportáže The Economist jsou však u některých účastníků experimentu výsledky zatím celkem pozitivní. Nezaměstnaný, s nímž redaktoři týdeníku mluvili, má nyní prý větší motivaci hledat práci (zřejmě kvůli tomu, že ví, že nalezením pracovního místa nepřijde o dávky) a zároveň více prostoru rozvíjet své vlastní podnikatelské plány. Uvítal také menší byrokratickou zátěž a tudíž i menší stres.
Podporu plán našel překvapivě na obou stranách politického spektra. Středové strany, zelení a dokonce i skupinka libertariánů (kteří si od základního příjmu slibují konec komplikovaného sociálního státu) základní příjem podpořili, zatímco proti se postavila část pravice, ale i sociální demokraté a odbory. Mezi lidmi je podpora daleko širší, píše The Economist – až 70 procentům se nápad líbí, ale jen 35 procent lidí by ho podpořila, pokud by znamenal zvýšení daní. Ve Finsku je zhruba 9procentní nezaměstnanost a žije zde zhruba 5,5 miliónu lidí.
Experimentovat chtějí i další země, Švýcaři řekli ne
Finsko není jedinou zemí, kde se o základním příjmu přemýšlí. Letos by podle dokumentu OECD měly zahájit testování tohoto systému v některé obce v Nizozemsku a v kanadském Ontariu. Iniciativa ale přichází i od soukromých subjektů. Šéf Tesly a jeden z nejznámějších miliardářů na světě Elon Musk se už nechal slyšet (na videu níže zhruba od času 22:20), že kvůli automatizaci v průmyslu a zániku mnoha povolání bude základní příjem v budoucnu asi nutností. Údajně se také chystá provést se základním příjmem experimenty, rovněž na místní úrovni.
Například Švýcarsko však základní příjem zavrhlo v loňském referendu, a to celkem přesvědčivým poměrem 77 ku 23 procentům. Podporovatelé základního příjmu chtěli ukotvit právo na něj v ústavě a podle jejich představ (i když se o konkrétní výši se nehlasovalo) měla částka činit 30 tisíc švýcarských franků za rok, což je podle OECD polovina mediánu příjmu na jednu osobu.
Samotná OECD varuje, že základní příjem nemusí nutně snížit chudobu, zvlášť pokud na tento systém přejdou země, kde je sociální podpora v současnosti pečlivě zaměřovaná skutečně jen na ty nejchudší. Největším problémem však zůstává nákladnost politiky a fakt, že garantovaný základní příjem by mohl vést k úplnému odstranění motivace pracovat a k zásadní proměně fungování trhu práce ve prospěch zaměstnanců. I proto by si ekonomové přáli možnost zkoumat zejména změny v psychologii účastníku experimentu déle.
Zdroj obrázku: Wikimedia