Společnosti by neměly před zaměstnanci tajit, kdo má jakou mzdu. Alespoň to s odvoláním na studie tvrdí nová kniha"Under New Management: How Leading Organizations Are Upending Business as Usual", o které píše magazín Business Insider. Zatajování výše odměn prý neprospívá výkonu zaměstnanců a v důsledku ani firmě a ekonomice jako celku.
Například Cornellova a telavivská univerzita v jednom experimentu nabídly účastníkům peníze za dokončení jednoduché tříkolové hry na počítači, přičemž za mimořádný výkon účastníci dostávali bonusy. Skupina, které výzkumníci sdělili výkony a odměny všech účastníků experimentu, si vedla lépe, než ta, kde jednotlivcům sdělovali pouze jejich vlastní odměnu.
K dalšímu podobnému experimentu byla využita platforma Amazon Mechanical Turk. Jedná se o platformu spojující firmy a zájemce o krátkodobé zaměstnání, přičemž ke splnění zadání stačí mít jen počítač a připojení k internetu. Lidé tak například pomáhají firmám za drobnou odměnu třídit, přepisovat či analyzovat různá data, se kterými si počítače ještě nedokáží spolehlivě poradit (například třídění fotografií či přepisování audiozáznamů).
2000 účastníků experimentu plnilo jednoduchý úkol, kterým bylo vkládání údajů do databáze. Za každý správně vložený údaj dotyčnému účastníkovi náležela odměna. Skupina, které byly sděleny výkony a odměny všech jejích členů, ve druhé části experimentu přidala na výkonu. Více se snažili i ti, kteří dobrý výkon předvedli už v prvním kole. K tomu je zřejmě vedla snaha alespoň se udržet na dříve dosažené úrovni.
Vypadá to tak, že zveřejňování výše odměn zvyšuje soutěživost mezi zaměstnanci a tím i výkon firmy a celé ekonomiky. Je to však v rozporu s tím, co se na Západě považuje za dobré mravy – o mzdách se tam totiž nemluví. Třetina amerických firem v roce 2001 dokonce výslovně zakazovala svým zaměstnancům debatovat o mzdách a výzkum Women’s Policy Research z roku 2010 uvádí, že zhruba polovina amerických pracovníků měla zákaz hovořit s kolegy o svých mzdách v pracovních smlouvách, anebo byli vedením společností od takových debat přinejmenším odrazování.
Jak podotýká Business Insider, mzdy všech zaměstnanců zveřejňuje například řetězec obchodů se zdravými potravinami Whole Foods, a to už od roku 1986. Kromě větší soutěživosti podle bývalého šéfa sítě obchodů Johna Mackeyho větší transparentnost ohledně odměn zvyšuje i důvěru a soudržnost mezi zaměstnanci.
Zveřejňování platů však má i své zápory. Může nebezpečným způsobem zvednout sebevědomí a ego některým zaměstnancům anebo vyvolat hořkost v jiných hůře placených zaměstnancích. Celkově však průzkumy hovoří ve prospěch zveřejňování výše mezd. Navíc, jak podotýká Business Insider, pokud firma navíc zveřejní i vzorec, podle kterého se odměny vypočítávají, zaměstnanci pak ví, jak zlepšit svůj výkon, aby dosáhly na vyšší mzdu.