Hory plastů v Keni nemusí vypadat jako hlavní faktor, který by měl určovat další vývoj na ropném trhu. Jenže ony jím jsou. Tato země totiž kvůli nim zakázala téměř vše, co s výrobou, prodejem, distribucí i dovozem plastů souvisí, píše Bloomberg. Trestem za porušení zákazu mohou být až čtyři roky vězení nebo pokuta ve výši 38 000 dolarů. Podobné kroky představují vážné varování pro tu část ropného sektoru, která je závislá na poptávce po petrochemii. Právě petrochemický průmysl by ale měl být podle některých projekcí tím segmentem trhu, který ropu zachrání poté, co automobily přejdou ze spalovacích na elektrické motory. Například International Energy Agency tvrdí, že petrochemie potáhne poptávku po ropě po celá desetiletí.
Jak ale ukazuje vývoj v Keni, dny plastových sáčků a obalů na jedno použití jsou možná sečteny. A jelikož ty tvoří asi čtvrtinu celkově používaných plastů, petrochemický průmysl tuto změnu pocítí znatelně. Obavy o stav životního prostředí se přitom budou jen prohlubovat. Odhaduje se, že plocha vytvořená odpady a zejména plasty v Tichém oceánu odpovídá svou rozlohou Texasu. A podobných oblastí je více.
Plasty nepodléhají biologickému rozkladu, jen se dělí na menší a menší části. Je jedno, na jak malé části se nakonec rozdělí, stále to budou plasty. Jestliže vše půjde nastaveným trendem, v roce 2050 budou světové oceány obsahovat více plastů než ryb. Alespoň to tvrdí studie World Economic Forum a Ellen MacArthur Foundation z roku 2016. Plastový odpad se tak stává prioritou pro řadu zemí po celém světě. Opatření, které přijala Keňa, je jen jedním z mnoha. Minulý měsíc bylo zakázáno používání nerozkládajících se plastových sáčků v indickém Dillí. V jiných zemích je zase zavedena povinná prodejní cena u plastových tašek na jedno použití.
Plastové sáčky ale nejsou z pohledu znečištění oceánů tím hlavním problémem. Mnohem horší je dopad plastových lahví, které tvoří asi jednu třetinu celkového znečištění. Pokud by byly recyklovány, přineslo by to významnou změnu jak v oblasti odpadů, tak pro petrochemický průmysl. Například Skotsko proto hodlá zavést systém vratných plastových lahví. V Německu je podobný systém zaveden od roku 2003 a recyklace tam dosahuje 98,5 %. A další evropské země půjdou podobným směrem.
To vše bude podkopávat poptávku po nových produktech petrochemického průmyslu a zároveň se bude díky recyklaci zvyšovat nabídka materiálu, který nahradí ropu. To vše následně dolehne na spotřebu ropy a ropný sektor. Saudi Aramco a ostatní firmy v odvětví tak čelí další výzvě.
Následující obrázek ukazuje, která odvětví by podle International Energy Agency měla být hlavním tahounem růstu poptávky po ropě. V období do roku 2040 by to podle těchto projekcí měla být hlavně petrochemie, po ní letecká a nákladní doprava. Negativní dopad na růst poptávky po ropě by naopak měla mít výroba elektrické energie a vytápění domů:
