Pokud bude chtít ECB oddalovat konec své extrémně uvolněné politiky, nebude to mít jednoduché. Čísla z eurozóny vypadají velmi příznivě, počínaje rychlejším růstem ekonomiky, až na výjimky celkem se zlepšujícím obrázkem trhu práce, oživením úvěrů a konče vyšší inflací a pozitivními očekáváními pro další měsíce. Jako tradičně, vždy lze najít nějaké to ALE, za které může posloužit tradičně nižší jádrová inflace, pomalejší růst mezd nebo třeba silnější euro, které sice nemusí vadit německým exportérům, avšak těm dalším nepřidá.
Alespoň pokud jde o inflaci, je vidět, že inflační tlaky v eurozóně posilují, i když jdou aktuálně na vrub především energiím, tedy přesněji pohonným hmotám. Pominout nelze ani efekt vyšších cen potravin, nicméně nevšimnout si nelze ani významného vlivu zdražujícího ubytování. Minimálně v tomto případě jde o známku oživení poptávky, která se promítá v rostoucích cenách hotelových služeb v eurozóně. Zatímco celková meziroční inflace se v srpnu dostala na 1,5 %, ta jádrová, které si ECB rovněž ráda všímá, stagnuje na 1,2 %. Představa, že by mohla někdy v blízké době atakovat dvouprocentní hranici je hodně optimistická. Zvlášť, když ani v historii dvojkou až tak často nezačínala. Naposledy to bylo v jednom měsíci roku 2008, před tím až v roce 2003.
Inflace je sice pod cílem ECB, ať už celková nebo jádrová, avšak to neznamená, že jednotlivé země eurozóny inflačním obdobím vůbec neprocházejí. V Pobaltí rostou ceny v rozpětí 3,2-4,6 %, v Rakousku o 2,1 %, téměř na cíli je Německo, nicméně celkové číslo brzdí výsledky za další dvě největší ekonomiky, a sice Itálii (1,0 %) a Francii (1,4 %). Hospodářský růst sice i zde po létech nabral „síle“, avšak zatím není spojený s rychlejší inflací, jak by si ECB asi představovala. Jenže může vůbec nabrat konjunktura v těchto zemích takové obrátky, aby tomu tak bylo? Nebo se ECB bude muset spolehnout na to, že inflaci dodají ostatní – tedy ve větší míře – aby celková čísla vypadala tak, jak je centrální bankéři cílují? A nebude to znamenat další divergenci v rámci už tak zdivergované eurozóny nebo nebude to znamenat pokračování trendu znehodnocování úspor těch úspěšných, zatímco tam kde by inflace mohla znehodnocovat nadměrné dluhy, stále v dostatečné míře není? Ale co s tím vlastně může centrální banka jako taková vůbec udělat…
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se včera přehoupla přes svoji oblíbenou hranici 26,10 EUR/CZK a velmi mírně oslabila. Její pohyby jsou stejně jako v posledních týdnech v podstatě velmi malé, což potvrdilo i včerejších necelých pět haléřů, které koruna vůči euru na chvíli ztratila. Z domácí ekonomiky už nejspíše žádný nový impuls nedostane, leda by někdo z centrálních bankéřů ještě před týdnem ticha chtěl trh svými slovy na poslední chvíli nasměrovat.
Investory na bondovém trhu mohlo včera Ministerstvo financí potěšit kalendářem říjnových emisí. Po krátké pauze se chce vrátit k pokladničním poukázkám, i když jen se zanedbatelným objemem limitovaným na 10 mld. korun, zatímco v případě střednědobých a dlouhodobých dluhopisů by chtělo získat až 24 mld. Nabízet se budou bondy splatné od tří do šestnácti let. Zdá se tak, že MF chce trochu zapracovat na duraci státního dluhu a snad ji i konečně odpoutat od současných zhruba pěti let.
Zahraniční forex
Přestože měl eurodolar sledovat hlavně krátké výnosy, jejichž vývoj včera nahrával dolaru, během včerejšího dne se kurz posunul mírně výš a vykompenzoval ranní pokles. Aktuální kurz znamená minimální změnu oproti konci minulého týdne.
Euro dnes po ránu zpevňuje, což může souviset s utahujícími se spready na trhu dluhopisů v eurozóně (vyprovokovaný spekulacemi ohledně vzniku společného ministra financí EMU). Během dne bude nicméně zajímavé sledovat několik dat včetně německé podnikatelské nálady - indexu ZEW.
Ve střední Evropě bude hrát prim maďarská centrální banka a její zasedání. Od MNB čekáme další uvolnění měnové politiky včetně snížení overnight sazby. Krátkodobě může být forint pod ještě větším tlakem, ale zasedání MNB může klidně spustit pozitivní korekci (pokud EUR/HUF nepřeleze 310).
Ropa
Cena ropy Brent se na začátku nového týdne pohybovala v okolí 55 USD/barel. Informace o mírně nižších exportech ropy ze Saúdské Arábie v červenci trhy nijak nerozhýbala, pozornost se však soustředí spíše až na srpen. Zajímavá z tohoto pohledu měla být sice týdenní data o zásobách v USA, avšak ta jsou v těchto týdnech bohužel ovlivněna hurikánovou sezónou. To, že se trh v USA s jejími dopady dosud zdaleka nesrovnal, ukazuje například cenová rozpětí na amerických trzích (např. LLS vs. WTI).