Ekonom Friedrich Hayek říkával, že „cena v sobě obsahuje informace“. Jakou informaci ale v sobě může odrážet umělecké dílo prodané za téměř půl miliardy dolarů? Obraz Salvator Mundi je nazýván „posledním da Vincim“ a právě on byl minulý týden vydražen v aukci za 450 milionů dolarů. Jde o rekordní částku, která značně převyšuje předchozí maximální cenu. Ta byla v roce 2015 zaplacena za Les Femmes d'Algers od Picassa a dosáhla 179 milionů dolarů. Známý investor Barry Ritholtz se na stránkách Bloombergu zamýšlí nad tím, jaké investiční signály může tato událost vysílat.
Ritholtz tvrdí, že zcela jistě nejde o známku bubliny na akciových trzích či toho, že na nich bylo dosaženo maxim a nyní se obrátí směrem dolů. Jedna mimořádná transakce je sice zajímavým příběhem, ale ne celým trhem. Podobné příběhy nám mohou říct něco o chování určité skupiny investorů, ale „neměří emocionální stav celého světa“. Bubliny odráží kolektivní šílenství, které na trhu čas od času vzniká. V takovém případě posedne chamtivost obrovské množství lidí. Výše zmíněná transakce se namísto toho stala na trhu, kde se pohybuje velmi malý počet odborníků a investorů. A ukazuje hlavně na skutečnost, že tito lidé mají nadité peněženky a nejsou schopni všechny svoje peníze jen tak utratit. Proto vydávají šílené částky za umělecká díla.
Ritholtz ovšem podle svých slov i přes vše uvedené strávil víkend přemýšlením o tom, zda prodej obrazu přece jen nesignalizuje i něco obecnějšího. Tvrdí, že moderní umělci jako Picasso, Rothko, Warhol či Basquiat se na aukcích objevují pravidelně, impresionisté jako
Monet, Manet, Degas, Renoir, Pissarro či Sisley jsou na nich k vidění také poměrně často. U Leonarda da platí ovšem opak, protože velká část jeho díla je umístěna v muzeích. Cenu v tomto případě tak značně ovlivňuje nedostatečná nabídka – z jeho děl se dochovalo méně než dvacet a více už jich nikdy nevytvoří.
Todd Levin hovoří o tom, že prodejní cenu vydraženého obrazu vyšroubovala nahoru společnost Christie’s. Tento aukční dům podle něj předvedl vynikající marketingovou práci a z prodejní ceny tak byl schopen získat celých 50 milionů dolarů. A svou roli určitě hrála enormní příjmová nerovnost, která vytváří řadu ultrabohatých lidí. Nehovoříme tu o 1 % nejbohatších, ani o 0,1 % z nich. Řeč je o 0,001 % nejbohatších lidí, kteří často pochází z Asie, kde je enormní hlad po vzácných uměleckých dílech. Deutsche Welle dokonce hovoří o tom, že prodej obrazu je výsměchem, který jen potvrzuje, jak obrovská propast se vytvořila mezi nejchudšími a nejbohatšími lidmi na světě. Obraz Ježíše, který se prodá za cenový rekord, symbolizuje svět, se kterým je něco v nepořádku.
(Zdroj: Bloomberg)