Předmětná věc byla skutkově poměrně jednoduchá. Žalobkyně (nájemce) uzavřela se žalovanou (podnájemcem) podnájemní smlouvu, na základě níž užíval podnájemce nebytové prostory pro svou podnikatelskou činnost, konkrétně prodej nábytku a bytových doplňků. Na zásobovací rampě, kde měl podnájemce uskladněny palety, došlo k požáru, jehož výsledkem bylo rozsáhlé porušení stavby včetně nosné části domu. Výše škody přesahovala deset milionů korun. Nájemce nebytových prostor uhradil tuto sumu vlastníkovi poškozené nemovitosti. Žalobou se následně domáhal regresního nároku vůči podnájemci.
Soud prvého stupně posoudil věc tak, že nájemce i podnájemce odpovídají za vzniklou škodu rovným dílem, když nájemce nepojistil objekt pro případ požáru a podnájemce naopak nezajistil řádně otevřený skladovací prostor ohraničený propustnou mříží, kde byly skladovány kartony, papír a palety, jež byly komukoli snadno přístupné a riziko zahoření z nedopalku díky otevřenosti prostoru tudíž poměrně velké.
Odvolací soud s výrokem soudu prvého stupně nesouhlasil, a proto jej změnil tak, že žalobu zamítl. Vyšel přitom ze zjištění, že příčinnou požáru byla manipulace s otevřeným ohněm s tím, že nebylo možno stanovit, zda se jednalo o úmyslné či nedbalostní jednání neznámé osoby. Podnájemce podle odvolacího soudu neporušil žádnou zákonnou ani smluvní povinnost, včetně obecné prevenční povinnosti, neboť příčinnou požáru byla otevřena manipulace s ohněm a nikoli pouhé umístění dřevěných palet a kartonů v prostorech skladovací rampy. Podnájemce tudíž nezanedbal povinnost řádné péče o pronajatou věc, a tudíž není za vzniklou škodu odpovědný.
Rozsudek odvolacího soudu napadl nájemce řádným dovoláním. O věci tedy musel rozhodovat Nejvyšší soud. Ten po přezkoumání věci uzavřel, že podnájemce sice není odpovědný za vznik požáru, který nezaložil, ale je odpovědný za újmu vzniklou tím, že poškození pronajatého prostoru bylo odstraněno, a on by tak po skončení nájmu mohl splnit svou povinnost a vrátit nemovitost ve stavu, v jakém ji převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Vzhledem k tomu, že nájemce nahradil vlastníkovi poškozené nemovitosti vzniklou škodu, je oprávněn požadovat regresní náhradu po podnájemci, jehož porušení povinnosti nespočívá ve způsobu, jakým pečoval o ochranu předmětu podnájmu, ale v porušení povinnosti stanovené podnájemní smlouvou vrátit nájemci nepoškozený předmět podnájmu. V příčinné souvislosti s tímto porušením vznikla nájemci škoda, neboť jeho majetkový stav se snížil o hodnotu vyplacenou vlastníku nemovitosti. Odpovědnost podnájemce za škodu vzniklou nájemci je vždy třeba odvozovat od porušení smluvní povinnosti vrátit podnajatou věc po uplynutí sjednané doby zpět ve stavu, v jakém byla převzata.
Ačkoli byla soudy na danou věc použita ještě úprava předchozího občanského zákoníku, právní závěry by měly být použitelné i v případě stávající právní úpravy ohledně otázky náhrady škody mezi nájemcem a podnájemcem.