Trhy, ekonomika, politika – země je plochá a bitcoin bude zdaněn
Země je plochá: Země byla tisíckrát vyfotografována z vesmíru, ale tyto fotografie mohou být podle rostoucího počtu lití podvrhem. The Economist totiž poukazuje na to, jak v USA roste zájem o hnutí hlásající, že Země je ve skutečnosti plochá. Například v září Bobby Ray Simmons Jr., známý jako rapper B.o.B, odstartoval crowd-fundingovou kampaň, jejímž cílem je získat zdroje na stavbu satelitu. Ten by měl prý konečně zjistit, jak to s tvarem Země vlastně je.
The Economist poukazuje na to, že podobné konspirační teorie nejsou vždy neškodné. Příkladem jsou podle něj obavy z toho, že očkování může vyvolávat autismus, či pochyby, zda jsou globální klimatické změny dílem člověka. The Economist poukazuje i na to, že konspirační teorie většinou kvetou v diktátorských režimech, kde lidé automaticky předpokládají, že vláda lže. Obecněji pak značí na nedůvěru ve státní instituce.
Některé z podobných teorií přitom prostě nelze vyvrátit – vláda například nemůže objektivně dokázat, že někde v podzemí neuchovává mrtvá těla mimozemšťanů. The Economist ale tvrdí, že by přece jen pomohla větší otevřenost vlád na straně jedné a větší důraz na výuku analytického myšlení na školách na straně druhé. V následujícím grafu je modře vyznačen vývoj počtu vyhledávání výrazu Chemtrails na Googlu a oranžově množství vyhledávání výrazu „plochá Zem“.
Uprchlíci zatím německou ekonomiku nezachraňují: Reuters informuje tento týden o tom, že v Německu si práci našlo jen 13 % uprchlíků, kteří do země přišli. Řada politiků a ekonomů přitom věřila, že právě uprchlíci budou řešením nedostatku pracovní síly. Od počátku roku jich do Německa dorazila 1,1 milionu, mnoho z nich uteklo před válkou a chudobou na blízkém Východě a v Africe.
Herbert Bruecker z IAB tvrdí, že asi polovina migrantů si podle dosavadních zkušeností po pěti letech života v Německu najde zaměstnání. Po deseti letech je to 60 % z nich a po 15 letech 70 %. Podle něj to bude pravděpodobně platit i o současných uprchlících a to zejména pokud se jim dostane pomoci od Němců a potřebného jazykového vzdělání. Dodal ale, že velká část z nich do Německa nepřišla primárně za prací a jsou v tomto ohledu hůře připraveni.
Překážkou jsou obvykle právě jazykové dovednosti, podle statistik nehovoří Německy při příchodu do země asi 90 % uprchlíků. Podle průzkumů souhlasí 96 % z nich s demokracií a 92 % se domnívá, že rovná práva mužů a žen jsou součástí demokracie.
Současný „mimořádný“ klid na trzích zase tak výjimečný není: Bloomberg tento týden poukazuje na to, že akciové trhy si letos vedle dalšího růstu užívají i období nízké volatility. Jak ale ukazuje následující obrázek s plovoucí desetiletou směrodatnou odchylkou indexu S&P 500, z dlouhodobého pohledu se ani zdaleka nenacházíme v tom nejklidnějším období, i když jsme stále pod průměrem:
Zdanit bitcoin: Podle WSJ se jihokorejská vláda snaží o omezení spekulací s bitcoinem, které jsou v její zemi značně rozšířené. V rámci těchto snah, které byly diskutovány na mimořádném zasedání vlády a regulačních úřadů, se uvažuje i o zdanění obchodů s touto měnou.
Byznys – historicky největší společnost na světě a destruktivní
Největší společnost všech dob: The Visual Capitalist přináší porovnání nejhodnotnějších firem historie. Z něj je zřejmé, že současní technologičtí giganti jsou pouhými trpaslíky ve srovnání se skutečnými velikány historie. Tím největším byla na vrcholu své slávy dosaženém během tulipánové mánie nizozemská Východoindická společnost. Její hodnota byla podle následujícího grafu stejná, jako hodnota současné první dvacítky dohromady:
Pořadí největších titánů pak shrnuje následující obrázek: Po Východoindické společnosti v roce 1637 následuje Mississippi Company roku 1720 a Jihomořská společnost téhož roku. Do moderního věku nás posouvá až Aramco roku 2010 a hned za ním . Z technologických společností najdeme až na sedmém místě z roku 1999:
ničí naší společnost: The Verge informuje o vystoupení, které měl bývalý vysoko postavený manažer Chamath Palihapitiya na Stanfordu. Pokud bychom čekali, že firmu a sociální sítě obecně vychvaloval, mýlili bychom se. Tyto sítě podle něj vedou k destrukci fungování společnosti a lidé by je měli využívat mnohem méně, než činí. Podobným jazykem nedávno hovořil jiný bývalý manažer Antonio García Martínez. Ten mimo jiné tvrdil, že firma lže o své schopnosti ovlivňovat jednotlivce s pomocí své klientské databáze. Palihapitiya říká, že sociální sítě nepřináší žádnou společenskou debatu a spolupráci, ale jen dezinformace a nepravdy. Za příklad tragického důsledku tohoto globálního problému dal květnový incident z Indie. Tam nepravdivé zprávy o únosech rozšířené na WhatsApp vedly ke zlynčování sedmi lidí.
Baterie za babku: Bloomberg přináší odhad vývoje nákladů spojených s vybudováním bateriových systémů. Ten zřejmě potěší všechny bateriové optimisty:
U nás doma: Bitcoin, byty a baterie
Češi a bitcoin: Ihned.cz tento týden informuje o tom, že „čeští podnikatelé vydělávají na boomu bitcoinů, sami si ale myslí, že se trh s kryptoměnou přehřívá“. Například pražská technologická firma General Bytes, která vyrábí automaty, v nichž se dají kupovat a směňovat virtuální měny, měla ještě v lednu sedm zaměstnanců a obrat za celý loňský rok dosáhl 17 milionů korun. Nyní pro ni pracuje lidí 17 a zakladatel Karel Kyjovský odhaduje, že k říjnu měla tržby ve výši 52 milionů korun. General Bytes jsou dvojkou na globálním trhu a potvrzuje, že i v Česku jsou ve vývoji technologií spojených s kryptoměnami společnosti patřící do světové špičky. Kyjovský patří k průkopníkům používání kryptoměn, nicméně patří k těm, kteří se domnívají, že hodnoty bitcoinu jsou nyní kvůli spekulantům už příliš vysoko.
Byty v Praze: Ihned.cz přináší tento týden i rozhovor s Petrem Benešem, který na počátku listopadu nastoupil na pozici ředitele developerské společnosti Geosan. Poptávku po nemovitostech v Praze si sice netroufá předvídat, ale podle něj „byty levnější rozhodně nebudou, stoupne poptávka po pronájmu a kvalitnějším bydlení“. Za významnou změnu v průběhu posledních dvou dekád Beneš považuje odchod zahraničních developerů, development proto začal být lokální záležitostí. Příčiny podle něj spočívají v potřebě znalosti místního trhu a v náročnosti českých legislativních procesů.
Dvojnásobná kapacita baterií: Věda a výzkum tvrdí, že „,možná jsme jen krůček od skokového zvýšení kapacity baterií v běžných zařízeních“. Dospěli bychom k tomu prý pouhou úpravou obvodů, což naznačuje projekt Jiřího Matyáše z Vysokého učení technického v Brně (VUT). Ten se díky své práci, která by mohla mít globální dopad, stal drtivým vítězem letošní soutěže IT SPY. Podstata jeho myšlenky spočítá v tom, že počítače v současné době fungují natolik přesně, až je to v některých případech zbytečné. Když záměrně povolíme určitou chybovost výpočtu, uživatel si toho nemá šanci všimnout, ale tento krok umožní šetřit výpočetní výkon, a tím i snižovat spotřebu. Reálně to může znamenat, že nové mobilní telefony budou mít se stejnými bateriemi dvojnásobnou výdrž.