Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa je u moci zhruba rok. Z trhu práce přicházejí i nadále pozitivní informace, akciový trh stoupá na nová maxima, ale dostupná data naznačují, že tato ekonomická síla nijak zvlášť nesouvisí s vládní politikou. Tahounem růstu jsou zejména přechodné faktory, zatímco strukturální základ americké ekonomiky strádá. A plánované snížení daní je na tento stav špatným receptem, píše na stránkách Financial Times jeden z předních světových ekonomů Lawrence Summers.
Ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku dosáhne růst americké ekonomiky pravděpodobně 2,3 %, což je jen mírně nad konsenzem z doby před prezidentskými volbami. Pro příští rok se také neočekává tempo růstu výrazně vyšší než z doby před volebním vítězství Donalda Trumpa. Takže z tohoto pohledu k žádnému ekonomickému zlepšení díky současné vládě nedošlo. Faktem je i to, že americká ekonomika si vede podobně jako zbytek světa a zejména Evropa, kde se růstová očekávání zvedají více. Pochybnosti ohledně zlepšování fundamentu americké ekonomiky budí i oslabení dolaru. Podle Summerse totiž platí, že kdyby skutečně došlo k fundamentálnímu zlepšení, nastal by příliv kapitálu do USA a dolar by naopak posiloval.
Jak dlouho bude ještě současný boom pokračovat? „Na nabídkové straně je těžké si představit, že ekonomika se 4,1% nezaměstnaností může i nadále vytvářet asi 200 000 pracovních míst měsíčně, když se růst pracovní síly pohybuje kolem 60 000. Na poptávkové straně byl letošní růst tažen rally akciového trhu, která vytvořila bohatství ve výši 6 bilionů dolarů. I kdyby si trh své současné úrovně udržel, podobnou rally v budoucnu čekat nelze,“ míní ekonom, podle kterého tedy výhled nijak povzbudivý není.
Pro udržení současného tempa růstu by bylo třeba dosáhnout vyššího růstu produktivity. A pokud má být dosaženo skutečně zdravého růstu, musí z něj těžit celá společnost, nejen ti nejbohatší tak, jako tomu často je. Bez toho, aby se zvýšila produktivita a klesla příjmová nerovnost, si lidé nebudou ze zaměstnání odnášet vyšší odměny, které jsou ale pro zdravý ekonomický růst klíčové.
Podle Summerse jsou současné návrhy na změny daňového systému kontraproduktivní v tom, že sníží výběr daní a tudíž i zdroje na veřejné investice do infrastruktury, lidského kapitálu a vědy. Pravděpodobně také povedou ke snížení sociální podpory. Vyšší deficity a následně náklady dluhu pak podle jeho názoru pravděpodobně povedou i k tomu, že se sníží dostupnost zdrojů i pro soukromý sektor a následně klesnou rovněž jeho investice. Summers tak své pesimistické hodnocení budoucnosti uzavírá následujícím: „Snížení daní může prodloužit dobu přechodného opojení, ale to nic nemění na tom, že ekonomika zoufale potřebuje pevnější základy.“