Rád bych dnes čtenářovu pozornost nasměroval na jeden neobvyklý ekonomický spor, ten se rozhořel v souvislosti s plánovanými daňovými změnami v USA a je v mnoha ohledech poučný. Paul Krugman si v jednom ze svých posledních příspěvků na svém blogu „bere do pusy“ jinou ekonomickou těžkou váhu – Grega Mankiva. Spílá mu za řadu věcí a jednou z nich je údajná matematická chyba, kterou měl Mankiw učinit při hodnocení plánu na ony daňové změny. Mankiw nesouhlasí a rozjíždí se pozoruhodná diskuse.
Mankiw v reakci na svém blogu konkrétně píše: „Chybu ve výpočtech bych uznal, kdybych se domníval, že jsem ji učinil. Dělám je konec konců neustále. V tomto případě o tom ale přesvědčen nejsem. A není o tom přesvědčen ani profesor Casey Mulligan z University of Chicago, který se domnívá, že chybu učinil naopak Paul. Hovořil jsem o tom s několika dalšími ekonomy (někteří z nich mají podobný pohled na politiku jako Paul) a ani oni Paulova slova nechápou“.
Onu odpověď jsem přeložit doslova i proto, aby bylo zřejmé následující: Nehovoříme tu o chybě v teorii, či rozdílný „kvalitativní pohled na věc. Hovoříme o matematické chybě, kterou by mělo být poměrně jednoduché dokázat, či vyvrátit. Evidentně tomu tak ale není a to ani u předních světových ekonomů. Mě jako ekonoma spíše kecacího to trochu těší, ale na druhou stranu mi zvědavost nedala, abych se na věc nepodíval více a to s pomocí dalšího prvoligového ekonoma - Brada DeLonga.
DeLong se (ne zrovna překvapivě) staví na stranu Krugmana a Mankiwovi doporučuje, aby si „prosím nakreslil graf“. V mé vlastní interpretaci toho, co tvrdí DeLong, jde zjednodušeně řečeno o následující: Modře je v grafu vyznačen pokles daňových příjmů pramenící z toho, že bude snížena daňová sazba u zisků. Toto snížení daňové sazby ale zvyšuje čistou návratnost kapitálu, což by se mělo projevit tím, že vzroste objem kapitálu (ve vidině vyšších čistých zisků se bude více investovat). Tudíž vzroste celkový objem zisků, což by mělo daňové příjmy naopak zvyšovat – konkrétně o v grafu vyznačenou oblast „v“ a „z“. Jde tedy „jen“ o to, porovnat tyto dvě plochy a zjistit, jaký čistý dopad na rozpočet bude snížení daní skutečně mít.
De Long podle mne (!) v kostce tvrdí, že Mankiw dělá ve svém výpočtu chybu, protože je nekonzistentní a dvakrát počítá plochu „q“ (protože si „nenakreslil graf“). Jednou jí reflektuje jako ztracené daňové příjmy a poté jako růst mezd (počítá tedy zřejmě s tím, že vyšší návratnost kapitálu z části „unikne“ do vyšších mezd). Píšu ale „podle mne“, protože nechci předstírat jistotu, že jsem DeLongovu výtku plně pochopil – on sám celé věci podle svých slov věnoval 4 hodiny (graf je jen výchozím bodem celé úvahy).
Celá věc nám ukazuje několik zajímavých věcí: Jednoduché hodnocení přínosů a nákladů daňových změn může být zavádějící. Pokud se ale pustíme do systematických a detailních úvah a výpočtů, může se zase stát, že se také nikam nedobereme. Jednak můžeme i při velké odbornosti dělat faktické, či domnělé chyby a hlavně musíme přijímat nekonečnou řadu předpokladů, se kterými výsledky naší úvahy stojí a padají. V uvedeném grafu je to například sklon křivky MPK. O něm, respektive o tom, kolik dodatečných investic by snížení daní vyvolalo, by se asi mělo diskutovat hlavně (aniž by na tom záleželo, tak sám jsem skeptik a věřil bych spíše tomu, že křivka má nyní blízko ke svislé pozici).
Celé umění v podobných rozhodovacích procesech tak asi spočívá v tom neoddat se na straně jedné ničím nepodloženým výkřikům, kde je přání otcem myšlenky, a paralýze analýzou na straně druhé. Jde o umění, které bychom měli rychle a dobře zvládnout i kvůli prudce rostoucí popularitě prázdných hesel. Ta je možná jen přestřelením do druhého extrému poté, co se řada politiků a odborníků příliš uvelebila ve své bublině a nevěnovala pozornost komunikaci s veřejností. Je ale asi také faktem, že ve spoustě oblastí prostě laikům nelze daný problém jednoduše a rychle vysvětlit. Pokud jde o chirurgii, či třeba kvantovou fyziku, tolik to vadit nemusí. Jenže ekonomie je v tomto ohledu v dost nepříjemné pozici a řešení na dohled i podle výše uvedeného není.