Těsně před vánočními svátky konečně spatřila světlo světa tolik očekávaná Strategie financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2018, podle které bude Ministerstvo financí ČR potřebovat v příštím roce sehnat na finančních trzích až 352 mld. korun. Tato úctyhodná částka má především pokrýt státní dluhopisy a pokladniční poukázky splatné právě v roce 2018, stejně jako vykrýt i plánovaný schodek rozpočtu ve výši -50 mld. korun.
Většinu peněz si chce MF obstarat na českém dluhopisovém trhu, konkrétně emisemi delších cenných papírů, nicméně připouští možnost vydání nového bondu na zahraničních trzích, pokud k tomu budou vhodné podmínky. Tedy srozumitelně, pokud bude zahraniční emise včetně nákladů na řízení měnového rizika výhodnější.
To není rozhodně až tak od věci, když vezmeme v úvahu, že se MF chce vlastně posunout k delšímu konci křivky a směřovat k prodloužení splatnosti státního dluhu. Zvlášť když stále deklaruje svůj střednědobý cíl pro průměrnou splatnost dluhu na šest let, zatímco na konci třetího čtvrtletí letošního roku se už snížila pod pět let.
V situaci, kdy dluhopisové výnosy na tuzemském trhu výrazně poskočily oproti době příjemným časům kurzového režimu, bude třeba počítat i s vyššími náklady takové politiky. Necelou polovinu státních dluhopisů však drží nerezidenti, pro které jsou prozatím vhodnou alternativou pro umístění jejich volných korun získaných mj. v době intervencí. Jenže tyto investory zřejmě spíše zajímají kratší papíry, které brzy maturují a dávají jim možnost volby odchodu z českého trhu třeba v době očekávaného konce evropského QE. Nemluvě o tom, že ČNB už 2x zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu a hovoří o dalším růstu sazeb, dokonce až na téměř tři procenta ve dvouletém horizontu, což dluhopisový trh rovněž nenechá netečným.
Nakonec je ovšem třeba dodat, že MF možná ani nebude potřebovat získat celých 352 mld. korun, pokud se bude hospodaření státního rozpočtu vyvíjet lépe, nebo pokud se mu podaří zapojit do financování potřeb státu v rámci státní pokladny ještě více subjektů. Takže určitou, a rozhodně ne mizivou flexibilitu má, nicméně je otázkou, jak se mu podaří poprat se s šestiletým střednědobým cílem splatnosti státního dluhu.
TRHY
CZK a dluhopisy
Do posledního týdne letošního roku koruna vstupuje docela slabá a její kurz se drží těsně pod hranicí 25,80 EUR/CZK. Od ČNB se jí příliš podpory nedostalo, když pro zvýšení úrokových sazeb hlasovali jen dva členové. Další zvýšení sazeb je ovšem pravděpodobné už v únoru, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu a především pak už bude jasnější, zda se naplňuje její scénář akcelerace mezd.
Zahraniční forex
Devizové trhy zasáhla sváteční atmosféra, což znamená nižší likviditu a nechuť zaujímat výraznější pozice. Eurodolar navíc mezi svátky nepotkají výraznější data (s jedinou výjimkou - německou inflací v pátek). Pokud se tedy např. v politice neodehraje něco neočekávaného, tak ve zbývajících dnech roku uvidíme jen minimální pohyby eurodolaru.
Zajímavostí ve střední Evropě je nicméně posilování forintu, které pozorujeme od posledního zasedání MNB minulé úterý. Maďarská centrální banka tentokrát již nenasadila další nestandardní opatření k uvolnění měnové politiky, což forintu viditelně prospívá.