Vláda jmenuje expertní tým, aby posoudil plán na rozdělení elektrárenské skupiny na část tradiční energetiky a novou společnost zahrnující distribuci a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, uvedl ve středu po jednání vlády premiér v demisi Andrej Babiš.
preferuje jako nejlepší variantu pro financování další výstavby jaderných bloků oddělení jaderných a konvenčních zdrojů od distribuce a nové energetiky, ukázala minulý týden studie, kterou předložil v parlamentu, doplňuje agentura Reuters.
"Bavili jsme se (na jednání vlády) také o otázce rozdělení ... Víceméně jsme se domluvili, že vláda bude oficiálně nominovat expertní tým, který bude nějakým způsobem komunikovat s ohledně jejich návrhů, o nichž jako akcionář sice víme, ale nikdy to nebylo projednáno oficiálně," řekl Babiš.
Majoritním akcionářem největší tuzemské energetické firmy je právě stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. O rozdělení firmy se uvažuje mimo jiné kvůli stavbě nového jaderného zdroje. Babiš ještě jako ministr financí v minulé vládě několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měl financovat sám ČEZ. To by ale mohlo být mimo jiné nevýhodné pro minoritní akcionáře.
Firma minulý týden v prezentaci určené členům hospodářského výboru Sněmovny uvedla, že z variant transformace ČEZ je nejlépe hodnocená možnost, kdy by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky.
Rozdělení firmy není jedinou variantou, nad kterou se při rozhodování o financování případného bloku uvažuje. Ve hře je také možnost, že by stavbu nového bloku zajistila dceřiná společnost ČEZ, a varianta, že by tuto dceřinou společnost odkoupil od ČEZ stát a ta by následně realizovala stavbu.
ČEZ celkem zkoumal šest možných alternativ rozdělení. Nejpreferovanější variantou je ta, že by stát plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část. Stavba nového jaderného zdroje by tak neměla žádný dopad na minoritní akcionáře, kterých má nyní ČEZ asi 30 procent. "Nový ČEZ", ve kterém by si měl stát v první fázi ponechat 51 procent, by zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby ESCO. Podíl státu v této firmě by se postupně mohl snížit na 25 procent. Hodnota ČEZ by se podle firmy tímto krokem mohla zvýšit až o 65 miliard korun.
Vláda neodmítla návrh na zrušení výjimky pro ČEZ z registru smluv
Vláda zaujala neutrální stanovisko k návrhu Pirátů na zrušení výjimky pro ČEZ a další firmy z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Oznámil to premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) s tím, že souhlasí se záměrem návrhu, i když se mu nelíbí technické řešení navrhované novely. Proti návrhu Pirátů vystoupili vládní legislativci, kteří doporučovali kabinetu, aby novelu odmítl. Novelou se bude zabývat Sněmovna, poslanci mohou její podobu upravit.
Pirátští poslanci také navrhli v novele rozšířit zákon o svobodném přístupu k informacím. Pod normu by výslovně spadaly společnosti s většinovým nebo rozhodujícím vlivem státu, krajů a obcí. Zápis o této skutečnosti by byl přístupný ve veřejném rejstříku.
Navrhovaná úprava by podle Pirátů zajistila veřejnosti přístup k informacím o smlouvách státních a polostátních společností v řádu nejméně miliard korun ročně. Současná podoba zákona o registru smluv umožňuje zcela skrýt údaje o případných nevýhodných dohodách, tvrdí. Argumenty o ohrožení konkurenceschopnosti společností pokládají Piráti za liché, když se zachovává obchodní tajemství.
K novele se postavila záporně ministerstva financí, průmyslu a obchodu, spravedlnosti a vnitra. Negativně se vyjádřily i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Hospodářská komora, Svaz měst a obcí a Unie zaměstnavatelských svazů. Ministr dopravy Dan Ťok a ministryně obrany Karla Šlechtová (oba za ANO) naopak dali při příchodu na jednání vlády najevo, že se zrušení výjimky pro ČEZ nebrání.
Babiš na tiskové konferenci uvedl, že se záměrem Pirátů nemá problém, je ale třeba zohlednit i hospodářské zájmy státních a polostátních firem, kterých se bude týkat. "Je třeba vnímat, že firmy jako ČEZ a Budvar mají svůj byznys. Neměly by se zveřejňovat smlouvy, které by ohrozily jejich byznys nebo daly výhodu konkurenci," řekl. Podle něj bude na Sněmovně, jaká bude výsledná podoba návrhu.
Dosavadní systsém výjimek dnes kritizovala organizace Transparency International (TI). Podle ní některé firmy účelově emitují dluhopisy, aby se vyhnuly povinnosti zveřejňovat smlouvy. To podle TI přispívá ke zhoršení vnímání korupce v Česku.
Výjimku pro ČEZ schválili zákonodárci v minulém volebním období už v původním návrhu zákona o registru smluv. Norma se nevztahuje na akciové společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž cenné papíry se obchodují na burze. Piráti poukazují na to, že ustanovení využily i České dráhy, které vydaly dluhopisy.
Loni zákonodárci přijali částečnou úlevu pro některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí. Totéž platí pro národní podnik Budějovický Budvar. Novela zavedla zvláštní režim pro ty firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Nemusejí zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku.
Zákon o registru smluv dopadl od předloňského července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50.000 korun. Od loňského července platí, že nezveřejněná smlouva není platná.
(Zdroj: Reuters, čtk)