Minoritní akcionáři , které sdružuje investor Michal Šnobr, žádají uspořádání mimořádné valné hromady. Uskutečnit by se měla v letošním prvním pololetí, ještě před řádnou valnou hromadou, která se pravidelně koná v červnu, řekl dnes ČTK Šnobr. Akcionář podle svého nejnovějšího oznámení sdružuje investory s více než 1 procentem akcií elektrárenské společnosti. To jim podle jeho slov otevírá možnost svolávat mimořádné valné hromady.
Šnobr, který je kromě jiného také ekonomem a poradcem česko-slovenské investiční skupiny J&T, nejnověji uvedl, že důvodem jsou hlavně diskuse nad způsobem financování plánovaného nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Pokud by výstavbu měl platit samotný , budou podle něj minoritní akcionáři poškozeni poklesem ceny akcií firmy. Ty se na pražské burze obchodují na úrovni více než dvouletých maxim kolem 500,00 Kč. Krátce před aktualizací článku rostly o 1,2 procenta na 506,50 Kč za akcii, byly nejvýše od října 2015.
„Je potřeba udělat konec s tím, když si stát nedokáže poradit s výstavbou jaderné elektrárny a v podstatě tvrdí, že český spotřebitel to financovat nemůže, český daňový poplatník to financovat také nemůže a teď přichází s tím - alespoň v náznacích - že by to měl financovat soukromý akcionář . Tak s tím bude definitivně od tohoto okamžiku konec," uvedl Šnobr podle agentury Reuters.
Právě financování případného nového jaderného bloku v Dukovanech by podle některých názorů mohlo být jedním z letošních horkých témat v tuzemské energetice. Současný premiér Andrej Babiš ještě jako ministr financí v minulé vládě premiéra Bohuslava Sobotky několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měla financovat sama polostátní společnost . To by ale mohlo být mimo jiné nevýhodné pro minoritní akcionáře. Spekuluje se proto o možném rozdělení nebo transformaci firmy. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller v polovině prosince uvedl, že by bylo třeba, aby nová vláda rozhodla o investorovi nového dukovanského bloku a způsobu financování co nejdříve. Podle něj by bylo nejlépe, aby tato rozhodnutí padla v první polovině letošního roku.
"V tomto okamžiku sdružuji investory, kteří mají více než jedno procento akcií , to znamená: stali se kvalifikovaným akcionářem s možností svolávat mimořádné valné hromady s možností úkolovat dozorčí radu, s možností požadovat v mnoha věcech vysvětlení, s možností případně tyto věci žalovat a dovést k odpovědnosti jednotlivé členy představenstva i dozorčí rady," uvedl Šnobr podle Reuters. Pokud vedení mimořádnou hromadu nesvolá, „pak se obrátíme na soud," citovala investora ČTK.
"Každý akcionář má práva daná zákonem, v našem případě zákonem o obchodních korporacích, aby hájil své zájmy," reagoval podle ČTK mluvčí polostátní firmy Ladislav Kříž.
Loni vyplatil dividendu 33 korun na akcii. Šnobr očekává, že dividenda zůstane minimálně na úrovni 30 Kč. Domnívá se ale, že by mohla být vyšší. Kromě financování případného nového jaderného zdroje se chtějí akcionáři, které Šnobr zastřešuje, vedení ČEZu ptát i na další záležitosti. Podle Šnobra se mimo jiné hodlají zaměřit na investice firmy v jihovýchodní Evropě nebo na vyvození manažerské odpovědnosti za problém se svary v Dukovanech.
Majoritním vlastníkem ČEZ je český stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. Fyzické osoby držely ke konci roku 2016 necelých 10 procent akcií ČEZ.
"Pokles ceny akcií o deset korun znamená pět miliard korun v tržní kapitalizaci ČEZ," řekl dnes ČTK Šnobr.
Struktura akcionářů ČEZ:
Zdroje: Reuters, ČTK, , , Patria.cz