V klidné atmosféře mohla ECB „oslavit“ tříleté výročí zahájení tzv. kvantitativního uvolňování (QE), které mělo zvýšit likviditu na trhu a spolu s politikou záporných úrokových sazeb de facto zvýšit dostupnost peněz napříč eurozónou. Při pohledu na vývoj úrokových sazeb nebo výnosů státních dluhopisů lze říct, že se jí to nepochybně podařilo. ECB se ovšem díky této politice stala i velmi vlivným hráčem na bondovém trhu, neboť se jí už podařilo skoupit z trhu veřejné bondy v hodnotě téměř 2 bilionů eur. Stala se současně i největším věřitelem zemí eurozóny.
Ve svém portfoliu tak drží například německé dluhopisy v hodnotě 470 mld. eur (cca pětinu veřejného dluhu této země), francouzské za 384 mld. (17 % dluhu) nebo italské za 334 mld. (necelých 15 %). Při pohledu na tyto částky nelze pochybovat o vlivu této centrální banky na cenu peněz v ekonomice, nicméně o to více se na mysl tlačí otázka, co se stane poté, až tento svůj velkorysý program ECB ukončí.
Jenže ECB není pouze aktivním hráčem na trhu státních či přesněji veřejných dluhopisů, ale od roku 2016 se zaměřila i na bondy korporátní. V rámci svých měsíčních nákupů se její portfolio rozšířilo o dluhopisy pivovarů, letišť, obchodních řetězců, automobilek, plynáren, energetických firem (celkem jde o 1100 titulů), naštěstí však jde o částky, které jsou ve srovnání s nákupem veřejných bondů nesrovnatelně nižší a aktuálně tak jde jen o necelých 120 mld. eur. Slovo naštěstí je zde na místě, protože svojí dodatečnou poptávkou, navíc fragmentovanou do tolika titulů, aktivita ECB neovlivňuje (nedeformuje) trh tak silně, jako v případě dluhopisů státních.
Je třeba ocenit, že svoji aktivitu se ECB snaží postupně omezovat. V dobách největší „slávy“ měsíčně pořizovala dluhopisy až za 85 mld. eur, dnes už jde vlastně jen o 30 mld. a navíc tento závazek platí jen do září. Nad tím, co bude ECB dělat potom, se teprve přemýšlí. Stejně jako nad tím, jak se budou vyvíjet úrokové sazby a výnosy dluhopisů (především těch nejzadluženějších zemí) po konci QE. A k těmto dvěma otázkám je možné přidat ještě třetí, a sice co se stane, až časem začnou maturovat právě tyto skoupené bondy. V rámci všech nákupních programů se totiž ECB podařilo nashromáždit dluhopisy za 2,36 bilionů eur, které by jinak byly převážně v portfoliích bank, pojišťoven, penzijních fondů atp.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se opět těsně přiblížila hranici 25,50 EUR/CZK s tím, jak jí chybí razantnější tón ze strany centrální banky. A toho se zřejmě nedočká ani v následujících dnech. Vzhledem k tomu, že do dalšího zasedání bankovní rady zbývají zhruba dva týdny, přichází doba komentářů jednotlivých představitelů ČNB. Nicméně nepůjde nejspíše o slova jestřábí. Ekonomika jede podle prognózy, jen inflace jaksi zaostává. Takže protiinflační tendence budou asi tím největším rizikem, které bankovní radu povede i ke zdrženlivým prohlášením. Pro korunu to znamená jen další absenci jakéhokoliv impulsu k posilování.
Po mírné korekci výnosů na dluhopisovém trhu vládne vcelku klid. Už za pár dní čeká MF splátka padesátimiliardového dluhopisu, který z části drží nejspíše i zahraniční investoři. Dá se proto předpokládat, že se následně opět sníží zastoupení zahraničních investorů na českém bondovém trhu. Už na konci ledna pokleslo na necelých 33 %, zatímco ještě v září nerezidenti drželi více než polovinu všech korunových státních dluhopisů. Dnes už je ovšem příliš nelákají.
Zahraniční forex
Dolaru neprospěla inflace ani personální změny v americké vládě (odvolání ministra zahraničí). Na hlavních párech sledujeme jeho oslabování, přičemž eurodolar už je u hranice 1,24.
Pokud jde o americkou inflaci tak ta se přesně trefila do odhadů, což znamená, že celková inflace mírně zrychlila na 2,2 procenta, zatímco jádrová zůstala beze změny. Tato čísla ukazují, že ceny nabírají na rychlosti pouze zvolna, takže rozhodně nepodpořila strach z jejich velkého zrychlení a prudší reakce Fedu. Na trhu však evidentně zůstávaly sázky mířící tímto směrem a jejich rušení oslabilo dolar a poslalo mírně dolů výnosy.
Dnes si trh musí dát pozor na vystoupení evropských centrálních bankéřů a opět důležitá americká data. Za ECB dnes dopoledne promluví prezident M. Draghi, hlavní ekonom Praet i vlivný člen bankovní rady Constancio. Odpolední data za únorové maloobchodní tržby pak zpřesní odhad amerického HDP pro tento kvartál.
Ropa
Ropa Brent pokračuje v lehkých ztrátách pod hranicí 65 USD/barel, zajímavý vývoj je nicméně patrný na severoamerické WTI. Zatímco se totiž struktura forwardové křivky Brentu nadále drží v backwardaci (negativní sklon), křivka WTI se na krátkém konci – prvních dvou futures kontraktech – překlopila do contanga (pozitivní sklon). Jedná se o signál postupně se zmírňujícího napětí na ropném trhu, které očekáváme spolu s tím, jak se bude v následujících měsících dostávat tržní bilance do přebytku.
Možná až nečekaně tlumené reakce ropného trhu se tak včera dostalo zprávě o nahrazení amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona jestřábem Mikem Pompeem. Jaké může mít tato změna implikace pro ropný trh? Vcelku zásadní, neboť bývalý ministr zahraničí byl jedním z mála proponentů pokračování jaderné dohody s Íránem, která mimo jiné uvolnila sankce na export íránské ropy. Platnost dohody bude znovu přezkoumána již v květnu, přičemž pravděpodobnost, že nový ministr (který se netají tvrdým přístupem k Íránu) obnoví sankce, není malá. Ve hře je navíc zpřísnění sankcí nejen pro Írán, ale rovněž pro chřadnoucí Venezuelu. A to je přesně vývoj, který by hrál do karet ropným býkům a který je v jistém bezčasí a záplavě medvědích dat o růstu americké produkce může těšit…
Akcie
Akciové trhy v zámoří po solidním startu do včerejšího dne otočily do červených čísel. Index Dow Jones Industrial Average klesl o 0,7 % na úroveň 25.007 bodů. Širší S&P 500 přesně dle technické analýzy naráží na rezistenci v podobě 2.800 bodů. Barometr zavíral o 6 desetin níže na 2.765 bodech. Největší nálož dostaly technologie. Nasdaq Composite propadl o procento níže na 7.511 bodů.