Americký prezident Donald Trump si vzal na mušku čínské technologické společnosti jako Huawei. Laurens Cerulus na stránkách Politico tvrdí, že Evropa se může vydat stejným směrem. Tlačí ji k tomu zejména německý průmysl a pro kontinent by taková změna přestavovala znatelnou změnu. Doposud byla totiž Evropa vůči čínským technologickým firmám poměrně otevřená.
Spojené státy i Evropu znepokojují čínské technologické ambice a snaha stát se v této oblasti světovou velmocí. Zejména německé průmyslové společnosti požadují, aby byla zpřísněna bezpečnostní pravidla a požadavky u firem, které se věnují významným infrastrukturním projektům. A aby byla omezena možnost čínských subjektů účastnit se vládních tendrů. Steffen Zimmermann z vlivné lobbistické skupiny VDMA ale tvrdí, že německý průmysl si v podstatě může jen vybrat, zda bude provázán s čínskými či americkými společnostmi.
Obavy z bezpečnosti související s podnikáním zahraničních firem jsou na vzestupu již od roku 2013, kdy bývalý zaměstnanec amerických tajných služeb Edward Snowden vynesl na světlo informace o tom, jak rozsáhlé jsou špionážní aktivity jeho země. Mimo jiné tvrdil, že tajné služby dokázaly ovlivnit i systémy společnosti bez toho, aby o tom ona sama měla tušení. Nyní se podle Politica ale tyto obavy zaměřují zejména na čínské technologické firmy jako ZTE a Huawei. Obě mají vazby na Peking a hlavně Huawei se zaměřuje na Evropu, kde generuje přibližně 35 % svého obratu.
Telekomunikační experti, kteří podle Politica hovořili jen pod podmínkou anonymity, prý tvrdí, že sítě společnosti Huawei jsou zranitelné stejným způsobem, jako byly systémy Cisca, a mohly by být Pekingem využívány pro shromažďování strategických informací. A to možná i bez vědomí samotné společnosti. Mluvčí čínské společnosti ale tvrdí, že „kyberbezpečnost je pro ni klíčová a věnuje se jí neustále“. Američané podle firmy ale i tak už roky opakují ničím nepodložená obvinění. Nicméně „Evropa vnímá vysoké standardy společnosti v oblasti kyberbezpečnosti“.
Američané na podobné protesty moc nedbají a v únoru například oběma čínským společnostem zakázali prodej telefonů v armádních obchodech. Pozorné ale začínají být i další země. Například australská vláda nyní může blokovat spolupráci domácích telekomunikačních společností se zahraničními firmami v případě, že dojde k přesvědčení, že by tím byla ohrožena bezpečnost země.
Britové zase podle Politica hodlají „monitorovat produkty, které Huawei na jejich trhu nabízí“. A k tomu se nyní přidává popsaný tlak německého průmyslu. Jeho zástupci mimo jiné tvrdí, že je třeba mít ucelenou strategii digitalizace. A dodávají, že „pokud nebudeme nové technologie sami vyrábět, nebudeme jim rozumět a pak nebudeme ani rozumět tomu, co ohrožuje naši bezpečnost“.
Zdroj: Politico