Brusel má prý novou strategii, jak přistupovat k zemím Visegrádské čtyřky. Politico totiž tvrdí, že EU bojuje s Maďarskem a Polskem, které obviňuje z porušování demokratických norem. A zároveň se „v zákulisí“ snaží vyvolat rozkol mezi těmito dvěma zeměmi na straně jedné a druhou částí Visegrádské čtyřky, tedy Českou republikou a Slovenskem, na straně druhé.
Evropská komise podle diplomatů a zástupců zemí v regionu prý používá svůj vliv a jednání o novém rozpočtu Unie k tomu, aby mezi zmíněnými zeměmi vyvolala rozkol. Pokud bude její taktika úspěšná, povede podle Politica k ještě větší izolaci Polska a Maďarska. Všechny země střední Evropy přitom čelí snížení příjmů z rozpočtu Unie, ale Evropská komise v souvislosti s tím dává najevo, že pro Prahu a Bratislavu by nebylo výhodné podporovat polskou a maďarskou vládu.
Jednota Visegrádské čtyřky procházela v minulosti nejednou zkouškou, nyní ji posiluje zejména společný pohled na problém migrace a s ní spojených kvót, podle kterých by země měly přijímat předem definovaný počet uprchlíků. Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz pak nedávno na konferenci v Bratislavě varoval, že pokud bude i nadále sledována větší integrace EU tak, jak navrhuje francouzský prezident Macron, povede to k „uvalení vůle elit na běžné lidi“. Ostatní země z regionu jsou ale, co se týče alternativ k další integraci, opatrné. Obávají se totiž, že ty by přinesly ještě větší moc a vliv Německu a Francii.
Takzvané „mezivládní“ vedení EU by například podle zástupce slovenské vlády Ivana Korčoka jen zvýšilo rozdíly ve vlivu menších a větších zemí. Podle něj jde sice o často zmiňovaný koncept, ale „pro menší země je stále lepší být v konfrontaci s Evropskou komisí než s velkými hráči“. Podle Politica navíc Česká republika a Slovensko již nyní dávají najevo, že nehodlají obětovat své vztahy s EU pro obranu polských či maďarských zájmů.
„Jak Bratislava, tak Praha mají své vlastní výzvy ve formě populismu či korupce. Jejich politické zájmy jsou navíc stále více v souladu se zájmy Rakouska a Německa a i ekonomická integrace s těmito zeměmi je mnohem vyšší než s Polskem a Maďarskem. Platí to zejména o Slovensku, které jako jediné v regionu patří do eurozóny. Pokud bude ekonomický vývoj v České republice a na Slovensku pokračovat současným směrem, obě země se stanou během dalšího rozpočtového cyklu čistými plátci do rozpočtu Unie,“ píše Politico. Zároveň však varuje před tím, aby Evropská komise postupovala vůči regionu příliš tvrdě v otázce migrace, kde je již nyní „dosažení kompromisu v podstatě nemožné“.
Zdroj: Politico