Česká koruna jako by v posledních týdnech ztratila na své atraktivitě a svezla se s vlnou výprodejů na rozvíjejících se trzích. Existují dobré důvody, které korunu mohou v nejbližších měsících brzdit v rozletu a vést k testování 26,00 EUR/CZK. Věříme ovšem, že její ztráty budou ve finále dočasné a za rok bude koruna oproti dnešním úrovním viditelně silnější (pod 25,00).
Česká koruna se dostala v posledním měsíci pod tlak především kvůli tomu, že se svezla s výprodeji na rozvíjejících se trzích. V minulosti nebyla koruna na takovéto šoky na rozdíl od zlotého nebo forintu tak citlivá. V českém finančním systému ale zůstává stále velké množství spekulativního kapitálu. A ten si v horších časech jednoduše „balí kufry“. Otázkou je, jak dlouho takové horší časy na trzích mohou přetrvávat.
Poslední výprodeje na rozvíjejících se trzích byly nastartovány růstem amerických výnosů, které začaly ohrožovat nejslabší trhy – Argentina, Turecko – a ty s sebou pak stáhly celou skupinu rozvíjejících se trhů. I když předpokládáme, že napětí na rozvíjejících se trzích se může časem spíše zklidnit, na přelomu třetího a čtvrtého kvartálu může vlny opět rozvířit konec QE v eurozóně. S nově přicházejícími výprodejními nárazovými vlnami v regionu proto bude zapotřebí počítat i nadále.
Centrální banka si ovšem výraznější a delší ztráty koruny (spojené s odlivem kapitálu) nepřeje a má v rukou nástroje, jak jim eventuálně zabránit.
Centrální banka sama ve své prognóze počítá s dalším posilováním koruny (k 24,60 EUR/CZK), a pokud by k němu nedošlo, bude pravděpodobně připravena rychleji zvyšovat sazby… Pokud by to nepomohlo, může navíc rozprodat něco z mamutích devizových rezerv, které nakoupila při umělém oslabování koruny.
Nejen díky politice ČNB věříme, že prodejní tlaky na koruně budou ve finále dočasné. Především díky celkově silným fundamentům – kombinaci rychleji rostoucích sazeb, rychlého růstu a přebytkům vnější bilance – by měl trend posilující koruny nakonec dál pokračovat, a to do chvíle, než se dočkáme další globální recese.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna se v pátek držela v defenzivě a vyčkává na další vývoj nálady na rozvíjejících se trzích. Tam, zdá se, startuje týden v lepší náladě. Uvidíme, zda ještě středoevropské měny nepozlobí další eskalace politického napětí v Itálii. Domácí čísla včetně zpřesněného odhadu HDP a PMI pravděpodobně budou hrát tento týden sekundární roli.
Zahraniční forex
Na jihu eurozóny se opět dějí věci, což je vidět nejenom na kurzu eurodolaru, ale také na švýcarském franku. Peripetie plynoucí ze sestavování italské vlády totiž nabraly v pátek na obrátkách, když vládní kolace složená z Hnutí pěti hvězd a Ligy severu navrhla na post ministra hospodářství euroskeptického ekonoma Savonu, který je známý svým plánem na vystoupení z měnové unie a těžkou kritikou Německa (jakožto kolonizátora uvnitř eurozóny). Výsledkem byl výprodej vládního dluhu jižních zemí eurozóny, který navíc umocnila hrozba předčasných voleb ve Španělsku. Euro se v pátek potápělo ke dnu a naopak švýcarský frank, fungující v dobách ohrožení eurozóny jako bezpečný přístav, viditelně posiloval.
Italské politické drama dostalo však zcela nový rozměr v neděli večer a bude mít jasný přesah na trhy i na začátku tohoto týdne. Italský prezident Mattarella totiž odmítl jmenovat Savonu do vlády, což vedlo k tomu, že zformovaná vládní koalice populistů odmítla dále stavět vládu a chce předčasné volby, resp. Hnutí pěti hvězd zřejmě spustí i proces odvolání prezidenta. Vzhledem k tomu, že prezident zřejmě bude chtít jmenovat vládu technokratů, mohou být trhy dočasně uklidněny, nicméně pokud dojde v Itálii na předčasné volby (v úvahu připadá září či říjen), jejíž ústředním tématem bude euro (a postoj k Bruselu, resp. Berlínu), tak to pro společnou měnu bude znamenat fatální problém. V následujících hodinách budou každopádně řídit eurodolar pohyby výnosů italských či španělských dluhopisů, resp. akcie italských bank.
Ropa
Ropě se během pátku podařilo vymazat třítýdenní zisky a propadem cen o tři procenta se postarala o nejvýraznější jednodenní pokles od července 2017. Impulzem k propadu cen, který se dnes prohlubuje až na úroveň 75 USD/barel, byly informace o plánovaném navýšení produkce států OPEC+, ke kterému by mělo dojít na červnovém zasedání. Pozornost se tak v současné chvíli odvrátila od otázky, zdali vůbec k uvolnění dojde, k otázce, o kolik kartel zvýší produkci. V kuloárech se spekuluje, že by se na trh mohlo vrátit mezi 300 tis. barely denně až 1 m. barelů denně, v závislosti na tom, zda se státy dohodnout „pouze“ plnit stanovené limity (tj. netlumit těžbu nad rámec dohody), nebo i kompenzovat výpadky ostatních zemí, tedy Venezuely a potenciálně i Íránu.
Z pohledu na skladbu futures kontraktů na Brent je zřejmé, že výprodej šel ruku v ruce s prudkým propadem sázek na další růst cen ropy. Ty v minulém týdnu klesly o celých 9 %, což je nejvíce od června 2017. V relativně omezené míře tak došlo k materializaci rizika vysokého počtu býčích sázek v případě nenadálého medvědího závanu. Ten byl navíc částečně umocněn dalším nárůstem aktivity amerických těžařů (+15, celkem 859 aktivních vrtných souprav), které tak bylo třešničkou na dortu pátečního zmaru ropných býků.
V tomto týdnu se již bude pozornost výrazněji stáčet právě k jednání kartelu OPEC, jež se bude konat 22. června. Samotná diskuze nad rozsahem navýšení těžby může cenu ropy ještě dále oslabit. Na druhou stranu si nemyslíme, že by cena ropy měla prudce klesat, kupř. výrazněji pod 70 USD/barel. Takový pokles totiž není v zájmu producentů a tak v případě potřeby očekáváme z jejich strany adekvátní komunikaci, která cenu zpátky “usměrní”.