Čína si osvojila jazyk, kterému rozumí všichni: Peníze

Čínská fotbalová reprezentace určitě nepatří mezi nejlepší týmy světa a současného šampionátu se ani neúčastní. I tak je ale čínská přítomnost v Rusku hodně znatelná. Sedm z devatenácti korporátních sponzorů mistrovství je totiž z Číny a The Economist se ptá, jak k tomu došlo. Odpověď úzce souvisí s tím, že „podnikatelský model FIFA je úzce spjat právě s mistrovstvím světa, protože to je jeho primárním zdrojem příjmů“.

FIFA během čtyřletého cyklu zakončeného mistrovstvím světa v Brazílii generovala tržby ve výši 5,4 miliardy dolarů. Jejich hlavním zdrojem jsou televizní práva a sponzoři. Pro ně je šampionát výjimečnou příležitostí, jak prezentovat svou značku spotřebitelům po celém světě, a o sponzorství se tak vždy vedl tuhý konkurenční boj. Jenže to se změnilo po roce 2015, kdy američtí vyšetřovatelé začali ve vztahu k FIFA hovořit o korupci, podvodech a praní špinavých peněz. Taková obvinění ale jen doplnila již dlouho zaznívající hlasy, které vrhaly špatné světlo na celou organizaci. Následně se firmy jako Emirates, Continental, Johnson & Johnson a Sony rozhodly, že šampionát v Rusku sponzorovat nebudou. Šlo o významnou změnu, protože před mistrovstvím světa v roce 2014 se firmy mezi sebou o sponzorství praly.

The Economist k uvedenému dodává, že reakce firem mohla být jiná, pokud by se mistrovství nekonalo v Rusku, ale v zemích jako Portugalsko či Španělsko, protože i samotná důvěryhodnost Ruska na Západě klesá. FIFA tak byla schopna uzavřít nové dohody jen s ruskými katarskými společnostmi (Katar bude pořádat příští mistrovství) a s Čínou. Konkrétně se společnostmi Vivo, Hisense, Yadea, Mengniu a Dalian Wanda. V roce 2014 sponzorovala šampionát jen jedna čínská firma, ale čínský prezident je nadšeným fotbalovým fanouškem a nezastírá, že by chtěl, aby se jeho země kvalifikovala do bojů o titul na dalším mistrovství.

Společnost Nielsen tvrdí, že čínské společnosti, které sponzorují současné mistrovství světa, mohou být vnímány jako předvoj, který má podpořit snahu o rozvoj fotbalu v Číně. „Tyto společnosti hovoří jazykem, kterému FIFA rozumí, a tím jsou peníze,“ tvrdí The Economist. A poukazuje na to, že Vivo vyrábí mobilní telefony, Hisense elektroniku, Yadea elektrické skútry, Mengniu je druhá největší mlékárenská společnost v Číně a Dalian Wanda je rozsáhlý konglomerát, který se zaměřuje na reality a kina. V roce 2014 přitom šampionát podle The Economist sledoval jeden z pěti Číňanů.

Zdroj: The Economist