Rusko a Čína se společně otáčí proti USA

Pokud ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě uznává některého amerického politika, je jím Henry Kissinger. The Economist tvrdí, že Kissingerův realistický pohled na svět je Putinovi blízký. Americký politik přitom „pomohl vytvořit současný trojúhelník vztahů mezi Spojenými státy, Ruskem a Čínou“. A jak poukazuje The Economist, osa Rusko – Čína se nyní díky společnému vojenskému cvičení posouvá na novou úroveň. 

Společné vojenské cvičení začíná jedenáctého září na východní Sibiři a zúčastní se ho 300 000 ruských vojáků spolu s 3 200 vojáky z Číny. „Vše má ukázat, jakou sílu má sbližování Ruska a Číny,“ píše The Economist a připomíná, že ještě před několika lety vnímalo Rusko Čínu jako přímou vojenskou hrozbu. Toto cvičení přitom bude probíhat ve stejné době jako Východní ekonomické fórum ve Vladivostoku. Tam by se měli setkat prezidenti Ruska a Číny, dorazit by měl i prezident Japonska a „tato show se koná hlavně pro Spojené státy“. 

The Economist se domnívá, že Putin se všemi prostředky snaží odvrátit možnost, že by se Spojené státy spojily s Čínou proti jeho zemi a v podstatě tak stále uvažuje jako Kissinger, jen se snaží zabránit tomu, co on považoval za geopolitický cíl Američanů. „Ruské vztahy s Čínou začaly v roce 1989. Američané se spojenectví mezi Rusy a Číňany dlouho neobávali, protože Rusko bylo podle nich upadající velmocí, která má sama z Číny strach. Když se pak obě země začaly sbližovat, Američané se domnívali, že se nestanou jejich cílem. Jenže po zabrání Krymu v roce 2014 se Rusko již otevřeně stavělo k Číně jako k politickému spojenci proti Západu a alternativnímu zdroji kapitálu a investic. 

The Economist tvrdí, že nyní o vojenské spolupráci, která má ukázat Spojeným státům jejich sílu, hovoří otevřeně i čínské vedení. Bývalý analytik CIA Christopher Johnson k tomu říká, že Američané berou celou věc na lehkou váhu, protože věří, že „dva sousedící giganti spolu nikdy nebudou příliš úzce spolupracovat, protože si na to nikdy nebudou dostatečně důvěřovat“. Putin se navazováním pevnějších vztahů pak snaží vyslat dva signály: První z nich míří směrem k Západu, „který by jej neměl svými sankcemi tlačit stále více do náruče Číny. A druhý nyní míří k Číně a říká, že ta by výměnou za ruské vojenské technologie měla v Rusku více investovat a vyvážit tak dopad sankcí. 

The Economist ovšem poukazuje i na to, že Čína si je dobře vědoma jedné věci: Rusko by stále bylo radši otočené směrem na Západ a „posílalo by tam své peníze a děti raději než do Číny“. Jeho postup vůči Číně je tak oportunistický a může se kdykoliv zvrátit. I tento oportunistický přístup ale může poškodit Spojené státy a ty by neměly brát čínskou expanzi na lehkou váhu, míní The Economist.

Zdroj: The Economist