Aktualizováno Americká centrální banka se nenechala dostat pod tržní a politický tlak a statečně zvýšila úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů. Kromě toho navíc navzdory pesimistickým tržním očekáváním vidí stále určitý prostor pro další postupné zvyšování úrokových sazeb. Vezmeme-li v úvahu, že tempo vyfukování bilance Fedu, kterým banka z trhů stahuje 50 mld. dolarů měsíčně, zůstává zároveň nedotčeno, pak jde po však stránkách o jestřábí rozhodnutí.
Na tomto závěru nic nemění ani úprava výhledu Fedu či slova, jež zazněla na tiskovce J. Powella. Ba co více, šéf Fedu opakovaně shodil ze stolu otázku směřující na to, za jakých okolností by americká centrální banka byla ochotna upustit od vyfukování své bilance, resp. kvantitavního utahování. Přesněji řečeno - Powell uvedl, že tato restriktivní politika má být i nadále řízena autopilotem a že nezpůsobuje žádné problémy (např. v otázce likvidity či pokud jde o rostoucí kreditní riziko).
Co se týče nové “kvartální” prognózy, tak ta především přináší očekávané snížení počtu posunů sazeb Fedu vzhůru ze tří na dva v roce 2019. Kromě toho jako mírný bonus vedení Fedu zredukovalo i odhadovanou dlouhodobou rovnovážnou úrokovou sazbu, která je nyní konsensuálně odhadována na úrovni 2,8 % (ve srovnání s 3,0 % uvedenými v zářijové prognóze). Nic z toho však není příliš podstatné, neboť trh úrokové prognóze Fedu v tuto chvílí jednoduše nevěří a je v zásadě jedno, co je v ní napsané, neboť finanční podmínky v americké ekonomice ovlivňuje skutečná měnová politika a nikoliv očekávání Fedu.
Sečteno a podtrženo: trhy žily v naději, že dostanou “holubičí” zvýšení sazeb a možná i zmínku o eventuálním zpomalení kvantitativního utahovaní. Stal se ale přesný opak - Fed byl relativně jestřábí. Výsledkem je, že americká výnosová křivka směřuje k inverzi. Ti, co se pohybují na finančních trzích vědí, co to znamená...