Podle Harvard Business Review jsou vizionáři klíčoví pro strategické vedení společností. „Nejenže nastaví strategický směr, ale také dovedou vyprávět příběh o potřebné změně a inspirovat lidi, aby se s ní ztotožnili. Jak v praxi, tak v oblasti výzkumu se tak lidé s vizí cení, ale výzkum naznačuje, že vážným problémem může být nižší management. Je tomu tak v případě, že se neztotožní s vizí vrcholného managementu,“ dodává HBR.
Za podnikatele a vizionáře jsou obvykle považování lidé jako Steve Jobs, či Oprah Winfrey. Jenže ve firmách nejde jen o to, aby mělo vizi vedení, ale i nižší management, který musí inspirovat tým svých lidí. Často se automaticky předpokládá, že nižší vedení firmy vizi přijímá a bude pracovat na její implementaci. Jenže co když tomu tak v praxi není?
HBR zmiňuje dvě evropské společnosti, které si prošly podobným procesem strategických změn a ve kterých byl proveden rozsáhlý průzkum týkající se těchto změn. Výsledek ukazuje, že praxe může být pestřejší, než naznačují obecné teorie. Pokud se střední a nižší management plně ztotožnil s vizí vedení, dokázal pro ni získat i své podřízené. Jestliže ale k takovému ztotožnění nedošlo, výsledek byl opačný.
Jeden z dotazovaných zaměstnanců ve společnosti, kde se nižší management s vizí neztotožnil, například uváděl, že o strategii se hodně mluví, ale on ji nechápe. A proto se radši zaměřuje na rutinní činnosti a úkoly. HBR tak varuje před běžnou praxí, kdy firmy hodně investují do vytvoření nových vizí a strategií, ale mnohem méně zdrojů věnují na to, aby vizi přijal za svou i nižší management a zaměstnanci. K tomu přitom nedochází ani zdaleka automaticky.
S nižším managementem je podle HBR potřeba neustále komunikovat a nespoléhat se na to, že přijme vizi za svou na základě jednoho rozhovoru. „Lidé vezmou strategickou změnu za svou pouze v případě, že jsou neustále přesvědčováni o její hodnotě,“ píše HBR s tím, že pokud se tak nestane, ukáže se „temnější strana vizionářského vedení“.
Zdroj: HBR