Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červnu zrychlilo na 1,3 z květnových 1,2 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné konečné zprávy evropského statistického úřadu Eurostat. Ten tak upravil svůj dřívější rychlý odhad, ve kterém ještě uváděl tempo růstu beze změny oproti květnové úrovni. V celé Evropské unii zůstala míra inflace na 1,6 procenta jako v květnu.
V červnu loňského roku činila míra inflace v zemích platících eurem dvě procenta a v celé EU 2,1 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem ceny v eurozóně vzrostly o 0,2 procenta. Trhy očekávaly nárůst pouze o 0,1 procenta.
Nejnižší inflace byla letos v červnu v Řecku (0,2 procenta), na Kypru (0,3 procenta) a v Dánsku a Chorvatsku (shodně 0,5 procenta). Na opačném konci spektra se nachází Rumunsko (3,9 procenta), Maďarsko (3,4 procenta) a Lotyšsko (3,1 procenta). Česká republika byla podle měření Eurostatu nad evropským průměrem, ceny se zde v červnu zvýšily o 2,4 procenta, průměr EU představoval 1,6 procenta.
K růstu cen v eurozóně přispěly v červnu nejvíce služby, a to 0,73 procentního bodu. Za nimi následovaly ceny potravin, alkoholu a tabáku (plus 0,30 procentního bodu). Podíl cen energií pak činil 0,17 procentního bodu.
Takzvaná jádrová inflace v červnu meziročně stoupla na 1,3 procenta z květnového jednoho procenta. Jádrová inflace nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií a je důležitým indikátorem pro měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB). Ta ji původně pro červen odhadovala na 1,2 procenta.
ECB usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. Ještě v květnu byla míra inflace v zemích platících eurem na nejnižší úrovni od dubna 2018.
Měnový výbor ECB se sejde příští týden. Jeden z jeho členů Benoit Coeuré dnes uvedl, že banka je připravena přijmout opatření, která pomohou inflaci posunout směrem k dlouhodobému cíli ECB.