Poslední čísla z eurozóny na první pohled nevypadají nijak děsivě. Ekonomika přidala 0,2 % mezikvartálně, což sice není žádný zázrak, ovšem v kontextu obchodních válek a rostoucí nejistoty spojené s brexitem vlastně zatím nejde o žádnou tragédii. Problém je, že nejistota na eurozónu dopadá již delší dobu a meziroční tempa růstu proto pozvolna zpomalila až k 1,1 % - nejslabším úrovním od konce roku 2013.
Druhá potíž spočívá v nerovnoměrném dopadu globálního napětí na ekonomiky eurozóny. Zatímco Francie stejně jako celá eurozóna vzrostla o 0,2 % a Španělsko dokonce o 0,5 %, Německu teče do bot. HDP pokleslo o 0,1 % a první čísla z třetího kvartálu neukazují vůbec žádný obrat k lepšímu. Naše analýzy ukazují, že Německo je citlivější na změny v globálním objemu obchodu než uzavřenější ekonomiky eurozóny, jako je například Francie. I proto je hlavní obětí probíhajících obchodních válek a nejistoty spojené s brexitem. Na první pohled sice stojí mimo epicentrum globálních sporů, ovšem nejvíce odnáší propad objemu globálního obchodu, který se v posledních měsících nepříjemně zakousl do německé průmyslové produkce (viz graf).
Předstihové ukazatele navíc neukazují nic dobrého ani pro třetí kvartál. I proto předpokládáme, že německá ekonomika projde v tomto roce recesí. Z té jí snad pomůže určitá úleva na globální scéně a měnová expanze ECB.
To česká ekonomika zatím podle posledních čísel jede relativně svižně vpřed díky domácímu spotřebiteli a menší orientaci průmyslových exportů na asijské trhy. Slabá německá čísla se ovšem začnou nutně podepisovat více i na Česku a v druhé polovině roku se pravděpodobně nevyhneme zpomalení.