Mario Draghi na dnešním zasedání ECB nebude mít vůbec jednoduchou roli. Ve světle startující německé recese a nejistoty spojené s brexitem od něj trhy budou čekat velký balík opatření. To ostatně slíbil na svém vystoupení v Sintře a později jeho závazek potvrdil hlavní ekonom ECB Oli Rehn. Problém může být v tom, že řadě národních centrálních bankéřů má se nazamlouvá restart politiky kvantitativního uvolňování (QE). Proti se se vyjádřili centrální bankéři z Německa, Rakouska, Nizozemí, ale zdrženlivý postoj zaujal i Villeroy z francouzské centrální banky. Hlavní otázka tedy zní, jak velký nakonec bude stimulační balík a bude v něm QE?
Podle našeho názoru budou mít centrální bankéři problém shodnout se na spuštění nového QE již na dnešním zasedání. Jako lehce pravděpodobnější proto považujeme balík, ve kterém se budou snažit vykompenzovat absenci QE agresivnějšími opatřeními na jiných frontách. Za prvé, mohou sáhnout k výraznějšímu poklesu depozitní sazby (ne o 10 bps, ale o 20 bps) a současně s tím představí pro banky výhodný kompenzační systém (který jim vrátí část nákladů spojených se záporným úročením). Navíc by v takovém případě mohli odstranit přirážku (10 bps nad depo sazbu) používanou při TLTRO operacích a posílit svojí komunikaci (akcent na symetričnost inflačního cíle).
Pokud ale QE v dnešním balíku bude chybět, bude pro reakci trhů zásadní i to, jak o něm centrální banka uvažuje do budoucna. Pokud ECB nepostaví QE zcela mimo hru a naopak zdůrazní možnost jeho nasazení kdykoliv v průběhu dalších měsíců, může být reakce trhů ve finále pozitivní. Zvlášť pokud by se ECB již dnes pro jistotu rozhodla rozvolnit limit na emitenta (zakazující ji nakoupit víc jak třetinu dluhu jednoho státu). Tím by naznačila, že je v případě potřeby ochotná nastartovat skutečně velké QE.
Celkově věříme, že Mario Draghi na jednom ze svých posledních zasedání udělá vše pro to, aby dnes trhy nezklamal. V takovém případě by se mělo po dnešní ECB dařit rizikovým aktivům včetně koruny a naopak na frontě s dolarem se o další ztráty může pokusit euro. Bude zajímavé sledovat, zda na to novými tweety bude reagovat Donald Trump, který před zářijovým zasedáním Fedu zvyšuje tlak na americké centrální bankéře.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna zůstává pod lehkým tlakem a ani zisky akcií nastartované odložením amerických cel ji nepomohly. Problém pro řadu rozvíjejících se měn se totiž v posledním týdnu jmenuje vyšší americké sazby (dvouletý výnos vyskočil o necelých 20 bps) a silnější dolar. V regionu je nejslabší měnou maďarský forint (viz část zahraniční forex), který se trápí s nízkými domácími sazbami. Pokud dnes ECB trhy nezklame, může to koruně lehce pomoci. Víc než zastavení prodejních tlaků a určitou stabilizaci ovšem od koruny nečekáme.
Zahraniční forex
Americký prezident Trump se opět dostal do titulků hlavních finančních zpráv, když nejprve doporučil Fedu snížit úrokové sazby na nulu (nebo raději ještě níže), aby následně rozhodl odložit zvýšení cel na vybrané čínské zboží o 14 dní. To nakonec podpořilo akcie i úrokové sazby k tomu, aby rostly, z čehož lehce profitoval i dolar. Nicméně na měnové páru EUR/USD je pozornost jednoznačně upřena na zasedání ECB - ta dnes bude měnit nejen úrokové sazby, ale i další parametry měnové politiky (viz úvodní text). Vzhledem k tomu, že bude oznámeno několik opatření najednou, tak lze těžko odhadovat celková tržní očekávání na eudolarovém trhu, a tím implicitně i jeho reakci. Je však třeba se připravit na zvýšenou volatilitu, která se dá zřejmě pohybu již ve 13:45, kdy bude vše oznámeno, a trh již nebude muset čekat na tiskovou konferenci (14:30).
Nehledě na rýsující se další uvolnění měnové politiky v eurozóně oslabuje dále maďarský forint, který včera propadl na nová historická minima. Forint trápí vysoce negativní reálné úrokové sazby a vidina toho, že MNB s tím v dohledné době nebude nic dělat, neboť inflace nad úrovní 3 % jí nevadí (cílené pásmo je 2-4 %). Kromě toho forintu ublížil i ministr financí Varga, který se vyslovil pro více předvídatelný (čti více kontrolovaný) měnový kurz.
Ropa
Zvěsti o tom, že americký prezident Trump zvažuje rozvolnit sankce vůči Íránu, včera zchladily ropný trh a poslaly cenu ropy Brent zpět k 61 USD/barel. Rozsah případných amerických ústupků zůstává v tuto chvíli nejasný; z našeho pohledu je v nejbližší době pravděpodobný scénář postupného oteplování vzájemných vztahů (s ohledem na význam, jaký Trump tvrdému postupu vůči Íránu v minulosti přikládal). V takovém případě bude reálný dopad na ropný trh – s ohledem na možné navýšení íránské těžby – zprvu velmi omezený.
Kartel OPEC ve svém včerejším reportu varuje před přebytkem ropy na trzích, který hrozí v důsledku slábnoucí poptávky jak v tomto, tak i příštím roce. Podobně jako americká EIA také OPEC revidoval odhad růstu spotřeby směrem dolů, což při stabilní expanzi produkce mimo země kartelu implicitně předpokládá agresivnější škrty právě ze strany producentských zemí aliance OPEC+.