Ve světě…
Dluhy u 2 000 % HDP: Celkové dluhy v USA mohou dosahovat téměř 2 000 % HDP. Podle CNBC to tvrdí společnost AB Bernstein, ovšem s tím, že jde o dluhy potenciální – nezahrnují pouze tradičně počítané dluhy, ale také budoucí závazky programů sociálního zabezpečení, penzijního systému a podobně. AB Bernstein tak upozorňuje, že zmíněné číslo je nutno brát v kontextu jeho výpočtu a hlavní kategorie potenciálních dluhů ukazuje v následujícím grafu:
Ekonom společnosti Philipp Carlsson-Szlezak říká, že „celkový obrázek je varující, ale tato čísla neznamenají, že přichází zkáza a dluhová krize je nevyhnutelná“. Dodává, že ohledně možných krizí je nejdůležitější schopnost splácet dluhy. Tedy nejen výše závazků, ale také celkový stav ekonomiky. Různé druhy dluhů také nesou různá rizika. Například pokud by nebyla své závazky schopna splácet americká vláda, „bylo by to katastrofické pro celou globální ekonomiku“.
Po 20 letech stability velký obrat: Mezinárodní měnový fond před několika dny na svém blogu představil nový index nejistoty ve světovém obchodu. Na jeho základě konstatuje, že po dvaceti letech stability nejistota prudce stoupá. Příčinou jsou samozřejmě obchodní tenze mezi USA a některými dalšími zeměmi a zejména zavádění nových cel ze strany Spojených států:
A velký obrat i na malých společnostech: Akcie malých společností si během posledních dvanácti měsíců vedly hůře než celý index S&P 500. Nicméně jak si všímá společnost Bespoke, v posledních dnech se jim hodně daří - jak ukazují následující dva grafy, index Russell 2000 začal index S&P 500 znatelně předhánět (křivka klesá). Bespoke ovšem dodává, že „poměr návratnosti obou indexů je stále vysoko nad dlouhodobým průměrem“:
Záhada přírodních zdrojů: Sean Howard, Gregor Schwerhoff a Martin Stuermer z Federal Reserve Bank of Dallas se v nové studii „Solving a Puzzle: More Nonrenewable Resources Without Higher Prices“ zabývají tím, co můžeme nazvat záhadou neobnovitelných zdrojů. Podle jednoduché logiky bychom totiž mohli očekávat, že s tím, jak roste spotřeba těchto zdrojů, jsou postupně využívány jejich dražší a dražší zdroje. A tudíž rostou jejich ceny. Studie ovšem ukazuje, že tento vztah neplatí, naopak. S tím, jak roste těžba (červená křivka v následujícím grafu) ceny rostoucí trend nevykazují, spíše naopak.
Vysvětlení podle autorů studie spočívá v nových technologiích, které v delším období více než vyváží to, že zdroje jsou těženy v méně dostupných a náročnějších místech a oblastech. K tomu studie dodává, že s nízkými náklady lze obvykle vytěžit jen malý objem surovin. S tím, jak náklady rostou, pak obvykle jsou nahoru i objemy surovin. Nové technologie ale nakonec zlevňují těžbu i v těchto případech a zároveň umožňují přístup k větším objemům surovin. Příkladem může být břidlicová revoluce v USA, kde se i s novými technologiemi pojily vyšší náklady, ale nakonec bylo dosaženo obrovských objemů těžby.
Učitelů u nás málo, alkohol levný: Eurostat tento týden mimo jiné porovnává evropské země podle počtu žáků na jednoho učitele na základních školách. Jak ukazuje následující graf, nejvyšší je jejich počet ve Francii a Rumunsku (necelých 20), s jen s malým odstupem za těmito zeměmi jsme my, zatímco průměr EU je na necelých 15 žácích. Nejméně žáků na učitele naopak najdeme v Lucembursku a Řecku, kde se pohybuje pod desíti:
Učitelů tedy ve srovnání s evropským standardem nemáme nejvíce, nicméně alkohol je u nás relativně levný. Jeho ceny se totiž podle druhého obrázku pohybují na 82 % průměru EU, levnější je již jen v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku. Naopak nejdražší je ve Finsku (82 % nad průměrem EU):
… a u nás doma
Velbloudi v EET budou: Aktuálně.cz informuje o tom, že „elektronická evidence tržeb (EET) se rozšíří na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly“. A některé služby a zboží, například vodné a stočné nebo audioknihy, se přesunou do nejnižší, desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Novela umožní mimo jiné malým podnikatelům s hotovostními tržbami do 600 000 korun evidovat tržby v off-line režimu pomocí papírových účtenek.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) podle Aktuálně.cz „opakovaně ujišťuje, že její úřad prostřednictvím cenového výměru dohlédne na to, aby se snížení DPH na vodné promítlo do nižší konečné ceny pro spotřebitele“. A dodává: „během závěrečného schvalování museli poslanci rozhodnout o osmi stovkách pozměňovacích návrhů...pozornost vzbudilo například odmítnutí návrhu vyjmout chov velbloudovitých zvířat nebo kosmickou dopravu“.
Více telekomunikační konkurence: Idnes.cz si podobně jako další média všímá schválení novely pro rychlejší změnu operátora. „Mělo by to pomoci snížit ceny datových služeb,“ řekl k němu vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Návrh počítá se snížením pokuty za přechod k jinému mobilnímu operátorovi a zkrácením lhůty pro převod telefonního čísla. Pokuta za přechod k jinému mobilnímu operátorovi by mohla klesnout z dvaceti na pět procent z ceny, která jim ještě zbývá do data, kdy smlouva skončí. V případě ukončování smlouvy na dobu určitou by lidé po třech měsících jejího trvání nehradili nic“, píše Idnes.cz. „Jediné, co může pomoci, je zvýšení konkurence vstupem nového operátora,“ řekl ovšem předseda klubu poslanců ODS Zbyněk Stanjura (vláda počítá s příchodem čtvrtého operátora, který vzejde z chystané aukce kmitočtů).