Aktualizováno Zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank, ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank, dnes podepsali memorandum o spolupráci při vzniku Národního rozvojového fondu. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Banky do fondu investují sedm miliard korun.
Zakladatelem fondu a jediným akcionářem bude Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Fond bude mít profesionální vedení a bude hospodařit podle pravidel kolektivního investování. Proto také bude muset získat licenci České národní banky jako investiční fond. Žádost o licenci by měla být podána do konce letošního roku. Souběžné s tím by měla být dopracována investiční strategie fondu, mechanismy investování a personální obsazení. Fond by měl mít tříčlenné představenstvo i dozorčí radu.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by fond mohl začít fungovat od poloviny příštího roku. Už předtím ale chce vláda s bankami připravit do deseti pilotních projektů, které budou vycházet z připravovaného vládního investičního plánu. "Je to klasický princip investičního fondu. Neobvyklý je pouze v tom, že na něm participuje vláda," uvedl Havlíček.
Na podporu fondu vznikne Národní investiční rada, která bude schvalovat investiční strategii fondu. V jejím čele stane současný viceprezident Evropské investiční banky Vazil Hudák. Vedle něj budou v radě čtyři zástupci státu a čtyři zástupci investorů. Cílem investiční strategie fondu bude návratnost investic, dosahování maximálního efektu investic u daného projektu a takové zhodnocení investic, aby to motivovalo další investory.
Zřízení fondu navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, který prosazovala koaliční ČSSD. Sociální demokracie navrhovala pro banky s aktivy více než 300 miliard korun, což splňuje každá z výše uvedených bank, roční sektorovou daň 0,3 procenta objemu aktiv.
Podle Havlíčka by první projekty fondu měly směřovat do dopravní infrastruktury, školství a zdravotnictví. Podle dřívějšího vyjádření zástupců vlády bude mít fond potenciál připravit ve prospěch investičních projektů minimálně pětinásobek svého kapitálu, tedy zhruba 35 miliard Kč. Ilustračním příkladem projektu, kterého by se v budoucnu mohl fond účastnit, je podle šéfa ČMZRB Jiřího Jiráska například dostavba dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).
Banky byly v minulosti kritizovány za to, že velkou část svých zisků posílají svým zahraničním vlastníkům. Pětice největších bank působících v ČR letos poslala na dividendách do zahraničí zhruba 34 miliard korun, což je o 3,5 miliardy korun méně než v loňském roce.