Aktualizováno Bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Na dnešní tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Z hodnocení elektrizační soustavy do roku 2040 (MAF CZ), které zpracovala společnost ČEPS, vyplývá, že pokud by se situace neřešila, stalo by se Česko od roku 2030 postupně závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. Podle Havlíčka hrozí, že elektřinu nebude v Evropě kde brát a bude velmi drahá.
Ministr uvedl, že z nových dat vyplývá, že Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně. V současné době je Česko dlouhodobě vývozcem elektřiny. Havlíček dnes zopakoval, že druhým nejvýznamnějším zdrojem budou do budoucna v ČR obnovitelné zdroje, uhlí čeká útlum.
"V současné době analyzujeme stav a říkáme, co nastane. Popravdě řečeno - toto se mělo dělat už před deseti lety. Před pěti lety to bylo za minutu 12 a dneska jsme skutečně v energetických hodinách, pokud to tak nazvu, které nám opravdu tikají. Pokud dnes neuděláme rozhodnutí a jasně nevyznačíme směr a cestu, tak vidíte, že už v roce 2030 můžeme mít problémy," uvedl ministr.
Z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyplývá, že spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny (TWh). Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, od kdy jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88 TWh. Největší podíl (43 procent) připadal na hnědouhelné elektrárny.
Vývoz elektřiny loni meziročně vzrostl klesl o 9,3 procenta na 25,5 TWh. Dovoz se snížil o 23,2 procenta na 11,6 TWh. Nejvíce elektřiny se vyvezlo na Slovensko a do Rakouska, největší dovoz připadal na Německo a Polsko.
Aktuální materiál ČEPS doplňuje evropský výhled, který hodnotí situaci se zdroji elektrické energie v celé Evropě. MAF CZ 2019 podle firmy ukazuje, že do roku 2040 Česko čeká výrazný úbytek výrobních zdrojů, které je třeba nahradit.
Pracuje přitom se dvěma scénáři. Scénář A (základní) počítá s celkovým útlumem fosilních, tj. uhelných zdrojů ve výši 6342 megawattů (MW) a poklesem instalovaného výkonu jaderných elektráren na 2137 MW a rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve výši 6560 MW.
Scénář B, tzv. nízkouhlíkový, zahrnuje celkový útlum uhelných zdrojů ve výši 7818 MW. Instalovaný výkon jaderných elektráren a OZE jsou stejné jako v případě scénáře A. V obou scénářích se už nepočítá s provozem jaderné elektrárny Dukovany a naopak se zahrnuje rozvoj elektromobility a akumulace.
"Výsledná bilance pro ČR vychází v obou scénářích jako výrazně deficitní, ČR by se tak od roku 2030 postupně začínala stávat závislou na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Vlivem odstavování konvenčních zdrojů by tak došlo k zásadní změně bilance proti současnému stavu, kdy elektřinu vyvážíme. Česká republika by k roku 2040 naopak sama potřebovala import elektřiny 23 TWh ve scénáři A a až 30 TWh ve scénáři B," uvedl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.
Havlíček upozornil, že scénáře ČEPS jsou optimistické z hlediska obnovitelných zdrojů, nepočítají naopak s případným prodloužení provozu dukovanské jaderné elektrárny.
Současnou situaci, kdy je Česko exportérem elektřiny, dlouhodobě považují za zbytečnou ekologové. Hnutí Duha už dříve uvedlo, že ČR patří mezi největší vývozce elektřiny na světě. "Pokud stát rozhýbe stagnující rozvoj obnovitelných zdrojů, můžeme do roku 2030 zavřít všechny uhelné elektrárny a naše elektrizační soustava to zvládne," řekl v únoru za hnutí Jiří Koželouh.