Celosvětový objem emisí oxidu uhličitého souvisejících s produkcí energie loni po dvou letech růstu zůstal beze změny zhruba na 33 miliardách tun. Oznámila to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Upozornila, že růst se zastavil navzdory pokračující expanzi světové ekonomiky.
Růst globálních emisí se podle IEA zastavil zejména díky poklesu emisí při výrobě elektřiny ve vyspělých zemích, za kterým stojí rostoucí úloha obnovitelných zdrojů, přechod od uhlí k zemnímu plynu a vyšší produkce jaderných elektráren.
"Musíme tvrdě pracovat, abychom zajistili, že rok 2019 zůstane v paměti jako definitivní vrchol globálních emisí, a nikoli pouze jako přestávka v růstu," uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. "Máme k tomu potřebné energetické technologie a musíme je všechny využít," dodal.
Výrazný pokles emisí ve vyspělých ekonomikách v loňském roce podle IEA kompenzoval pokračující růst v jiných částech světa. Za ním stály zejména asijské země, které zvyšují výrobu elektřiny z uhlí.
Emise v energetickém sektoru ve vyspělých zemích sestoupily zpět na úrovně z konce 80. let, kdy byla spotřeba elektřiny zhruba o třetinu nižší než v současnosti, upozorňuje IEA. Ve Spojených státech emise klesly o 140 milionů tun, což odpovídá téměř třem procentům. V Evropské unii se snížily o 160 milionů tun, což je o pět procent.