Raghuram Rajan působil jako guvernér indické centrální banky Bank of India a nyní učí na Chicago Booth. Co si myslí o současných snahách centrálních bank, které ve snaze zabránit ekonomickému propadu dodávají na trhy obrovský objem likvidity?
Podle ekonoma v časech, jako jsou ty dnešní, pomáhá, když centrální banka podpoří důvěru. Ovšem klíčová jsou cílená opatření, od těch, která se zaměřují na omezení nákazy, až po ta, která se týkají škod, které epidemie napáchá. V současné době je tak u centrální banky nejdůležitější uvažovat o tom, že korporátnímu sektoru dochází hotovost a reagovat na to je možné například „systémem cíleného úvěrování“. K tomu může být přínosná přímá pomoc firmám s pokrytím nákladů na mzdy. Prioritu má ale to, abychom se vypořádali se samotnou epidemií.
Šíření viru je podle ekonoma nutno bránit v globálním měřítku, a proto je nutná kooperace jednotlivých států a pomoc těm, které nemají potřebné zdroje a vybavení. Centrální banka v tom nehraje větší roli a může pouze nabízet pomoc tam, kde ji může poskytnout. Nedostatek mezinárodní kooperace se pak podle ekonoma projevil i v tom, co se děje na trhu s ropou. To, že se „Saúdové rozešli s Ruskem, není pro ceny ropy dobré zejména v době, kdy již čelily tlaku ze strany slábnoucí poptávky“. Nízké ceny ropy jsou pak negativní proto, že zhorší finanční situaci některých zemí a firem, které potřebují, aby se ceny ropy držely nad 50 dolary za barel.
Ekonom v této souvislosti zmínil i skutečnost, že americká těžba z alternativních zdrojů je jedním z nejzadluženějších odvětví americké ekonomiky. Tyto firmy vydaly hodně dluhopisů s nízkým ratingem a zmíněný segment trhu s dluhopisy je již nyní pod tlakem. Celkově tento stav představuje i odraz toho, že v době nízkých sazeb se investoři snažili najít vyšší výnosy a to firmám umožňovalo vydávat více málo kvalitních obligací, které vyšší výnosy nabízely.
Rajan byl jedním z těch, kteří před krizí roku 2007 a 2008 varovali před vysokými dluhy ve finančním systému. Nyní hovoří o tom, že dluhy po krizi opět stoupaly, ale ne na stejných místech jako před ní. Americké domácnosti své zadlužení poněkud snížily, ale korporátní sektor je zadluženější. A „někde to vypadá podobně jako před krizí, například u fondů rizikového kapitálu“.
Jsou centrální banky zodpovědné za nerovnováhy, které se ve finančním systému opět vytvářely? Ekonom poukazuje na skutečnost, že podle centrálních bankéřů bylo nutno sazby nastavit podle toho, jak se vyvíjely sazby neutrální. Jinak řečeno, s tím, jak klesaly tyto sazby, musely jít dolů i klíčové sazby centrálních bank, aby nedošlo k přílišnému utažení monetární politiky. Rajan dodává, že pokud nebudeme vědět, jaká situace v této oblasti skutečně byla a je, nelze hodnotit ani to, zda centrální banky k nerovnováhám přispívaly, nebo ne.
Ekonom následně připomněl, že na pokles sazeb tlačilo několik faktorů včetně pomalého růstu produktivity či stárnutí populace, která zvyšuje sklon k úsporám. Na druhou stranu ale „nerozumíme tomu, proč byl růst tak slabý napříč vyspělými zeměmi“. Pravdou ale každopádně je, že když se centrální banky snaží stále držet sazby dole, hromadí se frikce.
Zdroj: ProMarket