Koronavirus přináší z hlediska ekonomické aktivity něco nového i to, co již známe. Jako obvykle totiž i tato pandemie dopadá jak na agregátní nabídku, tak na poptávku, tudíž je těžké se s jejími efekty vypořádat standardními makroekonomickými nástroji. Na stránkách VoxEU to tvrdí Richard Baldwin a Beatrice Weder di Mauro. Tom Barkin z Richmond Federal Reserve Bank to vyjádřil slovy: „Centrální banky nemohou konkurovat vakcínám.“ Podle zmíněných ekonomů je ale tato pandemie také „úplně rozdílná od těch předchozích“.
Baldwin poukazuje na to, že virus nejdříve postihl Čínu, která ve světové ekonomice představuje obdobu zemí OPEC ve výrobním sektoru. Výrobci po celém světě se totiž spoléhají na komponenty a díly vyráběné v Číně. Nyní se sice zdá, že epidemie v této zemi polevuje, ale čínská výroba se ještě nevrátila na své předchozí úrovně. Virus navíc postihl i další tři asijské země úzce zapojené do globálních výrobních řetězců – Japonsko, Koreu a Singapur. Dá se tedy čekat „nabídková nákaza“.
K tomu se v posledních dnech znatelně zvyšoval počet nově nakažených v USA a podobný je vývoj v zemích jako Německo či Francie. Nejde tedy již pouze o problém Číny, do popředí vystupuje zejména Itálie – viz následující graf:
Problémy ve všech zmíněných zemích se promítnou do nabídkové strany globálního hospodářství a některá data podle ekonomů tento trend již odrážejí. OECD odhaduje, že pokud bude epidemie omezena na Čínu a několik dalších zemí, růst světového produktu klesne v letošním roce asi o 0,5 procentního bodu. Pokud by se ale epidemie šířila po celé severní hemisféře, dopad by mohl činit až 1,5 procentního bodu a většina půjde na vrub útlumu agregátní poptávky.
Ekonomové zmiňují možnost, že výrobní sektor by mohl projít oživením ve tvaru „U“, nicméně u služeb může být situace horší a relevantním může být scénář „L“. Lidé, kteří nenavštěvovali restaurace či kina totiž po opadnutí epidemie nebudou tento svůj propad ve spotřebě služeb kompenzovat a nedojde tak k nahrazení ztracené ekonomické aktivity. Výsledek bude nicméně do značné míry záviset i na tom, jak na situaci zareagují vlády.
V tom horším scénáři tak přijde hluboký globální šok, v tom lepším se vlády shodnou na koordinovaném postupu, který zabrání hlubšímu propadu. Podle ekonomů by dokonce mohlo nakonec dojít k tomu, že bude posílen duch spolupráce a lidé začnou společně řešit i problémy typu změn klimatu. Ekonomové také zmiňují možnost navýšení prostředků v evropském Fondu stability. Ten byl vytvořen pro podporu zemí, na které dolehly například přírodní pohromy. Nyní by jeho prostředky mohly být použity pro pomoc zemím a regionům nejvíce postiženým epidemií. „Jean Monnet prohlásil, že Evropa bude ukována během krizí a jeho slova se mohou ukázat jako pravdivá,“ uzavírají ekonomové.
Zdroj: VoxEU