Li Kai, který stojí v čele čínské společnosti Aeonmed, říká, že „dnes neexistuje země, která by od Číny nechtěla nakoupit plicní ventilátory“. Cituje jej South China Morning Post s tím, že čínská výroba tak jede na plné kapacity 24 hodin denně. V jiném článku ovšem South China Morning Post poukazuje na to, že podle některých názorů mohou ventilátory těm, kteří se nakazili koronavirem, spíše uškodit.
Wu Chuanpu z čínské společnosti Vedeng.com tvrdí, že čínské továrny mají tolik objednávek, že budou na plné kapacity vyrábět minimálně do května. Jeho společnost přitom dostává 60 – 70 dalších objednávek dalším dnem a každá z nich poptává stovky až tisíce ventilátorů. Ty „pumpují do těla kyslík a odstraňují z něj oxid uhličitý“. Poptávka po tomto přístroji je nyní kvůli pandemii tak vysoká, že americké automobilky změnily své výrobní linky a začaly je vyrábět také. Na rozdíl od roušek jde ale o výrobu „s vysokými bariérami vstupu“, kde rozjetí nové produkce není tak jednoduché. Už proto, že lidé musí být speciálně vyškolení. Bloomberg Intelligence tvrdí, že Čína je v dubnu schopna vyrobit a dodat minimálně 14 000 neinvazivních ventilátorů.
V jiném článku ale South China Morning Post píše, že celý svět se sice snaží získat více ventilátorů, ale „někteří lékaři se od této metody odvracejí v případě, že je to možné“. Důvodem má být to, že „některé nemocnice zaznamenaly vysokou úmrtnost pacientů s koronavirem napojených na ventilátory“. Někteří lékaři se pak podle South China Morning Post obávají, že „přístroje pacientům škodí“. Tyto informace poukazují na to, že odborníci stále zkoumají, jaké jsou vlastně nejlepší metody a postup péče o ty, kdo onemocní virem. Zatím se musí stále spoléhat na parciální informace, a to v prostředí, kdy se na ně hrne vlna nemocných a dochází k nedostatku základního vybavení.
Podle některých názorů může ventilátor uškodit například tím, že v těle nastartuje škodlivou imunitní reakci, ale „jde stále jen o spekulace“. Shoda naopak panuje v tom, že ventilátor může postupně škodit tím, že pod vysokým tlakem pumpuje kyslík do plicních váčků. Lékař Eddy Fan z Toronta k tomu uvedl, že během posledních desetiletí se ukázala důležitá věc – ventilace může zhoršit poškozené plíce „a proto je třeba být opatrný s tím, jak se používá“.
Nebezpečí může být sníženo tím, že se omezí tlak a prodlouží přestávky, kdy pacient není napojen na přístroj. Podle South China Morning Post se ale i přesto stále více lékařů obrací k tomu, že se snaží pacienta udržet bez ventilace po co nejdelší možnou dobu. Snaží se jej také obracet do různých poloh, aby se přesunulo zatížení různých částí plic, a používá se také přísun kyslíku nosními hadičkami.
Důvodem pro nedostatek ventilátorů pak může být i to, že pacienti s COVID-19 jsou na tomto přístroji často mnohem delší dobu než u jiných onemocnění dýchacích cest. Doktor Roger Alvarez k tomu uvedl, že ventilace není sama o sobě léčbou, ale jde jen o podpůrný prostředek. On sám je pak zastáncem toho, aby byl využíván co nejméně. Za tímto účelem používá oxid dusnatý.
Zdroj: South China Morning Post, Bloomberg, Flickr