Včerejší zasedání bankovní rady ČNB nepřineslo podle očekávání žádnou změnu úrokových sazeb a vlastně ani žádné novinky v oblasti nekonvenční měnové politiky. ČNB je vlastně spokojena s tím, jak se naplňuje její prognóza, a považuje svůj díl práce v tuto chvíli za splněný. Nejenom že letos snížila sazby o 200 základních bodů, ale rovněž zavedla nástroje na podporu likvidity finančního sektoru, uvolnila pravidla pro poskytování hypoték a výrazně snížila proticyklickou kapitálovou rezervu bank.
Vývoj ekonomiky se zatím významně neodchyluje od základního scénáře ČNB, pouze inflace je jen lehce nad očekáváním, stejně jako tempo mezd nebo míra nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí. A to je samo o sobě dost málo na to, aby do hry vstoupil tzv. nepříznivý scénář předjímající aktivistickou politiku ČNB. Guvernér na tiskové konferenci dokonce možnosti zavedení nekonvenčních nástrojů silně zrelativizoval, když uvedl, že debata o nich zůstává stále jen v hypotetické rovině a je podle něj možné, že nebudou potřeba vůbec. Zvlášť když svých cílů – cenové i finanční stability – dosahuje centrální banka za pomoci standardních postupů. Na kurzový režim, záporné sazby, řízení úrokové křivky nebo kvantitativní uvolňování se tedy ČNB (zatím) nechystá. A jak vyplynulo z výsledku hlasování nebo následného komentáře šéfa centrální banky, ve hře není ani pokles hlavní úrokové sazby na nulu.
Jasněji bude samozřejmě až v srpnu, kdy bude jednak více informací o vývoji ekonomiky v kritickém druhém čtvrtletí a kdy bude mít bankovní rada na stole letos již třetí prognózu včetně alternativního scénáře. Nicméně pravděpodobnost dalšího poklesu sazeb stejně jako zavedení netradičních nástrojů se v tuto chvíli jeví i na tomto horizontu jako velmi nízká. Zvlášť, když ze zahraničí začínají konečně přicházet nadějnější – byť zatím jen měkká data, jako například včerejší Ifo, které se výrazně zlepšilo, zejména díky pozitivním očekáváním německých firem, nebo již v úterý zveřejněné indexy nákupních manažerů v eurozóně. Pro úplnost je třeba dodat, že tato pozitivní očekávání může kdykoliv rozbourat návrat pandemie, který by sice už nejspíš neznamenal uzavření ekonomik jako na jaře, avšak i tak by nepochybně přinesl velké ekonomické škody a přepisování výhledů směrem dolů.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna si to včera ráno zamířila k úrovni 26,70 EUR/CZK a na její cestě oslabování ji nezastavily ani novinky z ČNB. Nejenom, že centrální banka sazby tentokrát nesnížila – a zřejmě se k tomu nechystá ani příště, ale ani se nehrne do použití nekonvenčních nástrojů. Šance na start kvantitativního uvolňování, záporné sazby nebo restart kurzového režimu jsou velmi malé. To by spolu s úrokovým diferenciálem mohlo koruně zase časem dodat trochu na atraktivitě. Minimálně do příštího zasedání v srpnu, kdy bude ČNB řešit novou prognózu a současně se již bude moci ohlédnout i za vývojem ekonomiky ve druhém kvartále.
Zahraniční forex
Eurodolar včera zamířil zpět pod 1,13 EUR/USD v reakci na rostoucí obavy z druhé vlny koronavirové pandemie. Ta nabírá na síle zejména ve Spojených státech, stejně jako v rozvíjejících se zemích (Latinská Amerika nebo Indie). Evropská měna tak nedokázala profitovat ze zlepšující se podnikatelské nálady v Německu, kterou potvrdil rekordní růst indexu Ifo. Lehce přitížit mohlo euru naopak obnovení diskuzí o americko-evropské obchodní válce, respektive záměru USA uvalit cla na evropské výrobky kvůli sporu o dotace výrobcům letadel.
Dnes bude eurodolar sledovat především čísla z amerického trhu práce (14:30).
Ropa
Ropa Brent prožila v průběhu včerejška volatilní seanci, kterou zakončila více než 5% ztrátou na úrovni 40 dolarů za barel. Za propadem stojí jak výprodeje rizikových aktiv, zejména akciových trhů, tak nad očekávání silný růst zásob ropy ve Spojených státech.
Z pohledu nabídkové strany trhu pak včera publikoval zajímavý průzkum mezi těžaři břidlicové ropy Dallaský Fed. Přibližně polovina producentů plánuje obnovit těžbu již při ceně 30-40 USD/barel ropy WTI (tj. současná úroveň), zatímco přibližně dvě pětiny vyčkávají na cenu na úrovni 41-50 USD/barel. Více než 90 procent producentů pak zároveň očekává, že restartuje většinu produkce do září 2020, což naznačuje, že kolaps americké břidlicové těžby by nakonec nemusel být tak dramatický, jak naznačují první čísla.