Nejen v České republice, ale i v sousedním Polsku se vláda rozhodla, že je třeba veřejnost uchránit před příkořím, které na ni v podobě vyšších cen pohonných hmot uvaluje okolní svět. Polská vláda, tak již podruhé v krátkém sledu zavádí program „Ceny Paliwa Niżej“, který kombinuje snížení DPH a spotřební daně spolu s cenovými stropy na ceny benzínu a nafty. Intervence polského státu do trhu s pohonnými hmotami by i tentokrát měla trvat tři měsíce, takže prakticky do konce tohoto roku.
Volatilní ceny benzínu a nafty jsou přitom v Polsku stejně jako v řadě evropských zemí hlavním faktorem, který hýbe celkovou inflací. V září například ceny stouply meziměsíčně o více než 9 % a vytlačily tak celkovou meziroční inflaci již na 4 %. Pokud by přitom polská vláda nezasáhla, tak by se polská celková inflace pohybovala nad 4 % – tedy nad horní hranicí cílovaného pásma NBP – minimálně do první poloviny příštího roku. Vzhledem k podivné reakční funkci NBP, která zohledňuje primárně celkovou (a nikoliv jádrovou) inflaci by tedy reálně hrozilo, že oficiální úrokové sazby půjdou v Polsku vzhůru.
Nicméně snížení daní na pohonné hmoty způsobí, že ceny benzínu a nafty již v říjnu v Polsku výrazně poklesnou (což se již také děje), takže se meziroční inflace na podzim zřejmě vrátí zpět pod 3,5 %. Hlavní holubice v čele NBP – prezident centrální banky Glapiński – tak bude mít ve čtvrtek na tiskové konferenci po středečním zasedání NBP v ruce dost silné argumenty, proč by oficiální úroková sazba měla zůstat tam, kde je nyní (3,5 %).
Tím ovšem makroekonomický příběh polské manipulace s cenami pohonných hmot nekončí. Pokud nenastane rychlý kolaps cen ropy, tak „úleva“, kterou polská vláda zajistí vyhlazení energetického šoku v tomto čtvrtletí, bude mít dva makroekonomické efekty: za prvé, vrácení DPH a spotřební daně na původní hodnoty zajistí, že profil inflace v průběhu 2027 bude výrazně vyšší a za druhé, výpadek nepřímých daní zhorší hospodaření polského státu v tomto roce minimálně o několik miliard zlotých (a to nehledě na dodatečně schválenou daň z nadměrných zisků energetických společností).
Deficit veřejných financí atakující 7 % HDP a rychle rostoucí dluh přitom dává Polsku jen malý manévrovací prostor, pokud jde o aplikaci fiskální expanze, která by neměla ohrozit ratingy země a sílu zlotého. Není to tak dávno, co agentura Moody’s Polsku rating snížila, přičemž další negativní revize jsou na cestě (S&P přijde na řadu 6.11.). Mezitím se výnosy polských vládních dluhopisů pohybují na úrovni 6 % a zlotému se opravdu v poslední době nedaří. Jinak řečeno snaha ulevit lidem v Polsku od vysokých cen nafty a benzínu se začíná prodražovat jinde.
TRHY
Koruna
Dnes ráno bude korunový trh vyhlížet bleskový odhad inflace za září. My odhadujeme její nárůst na 2,3 % meziročně (trh: 2,4 %; ČNB: 2,2 %) především vlivem dražších pohonných hmot. Podobně jako v minulých měsících držely cenové tlaky na uzdě levné potraviny. Z pohledu ČNB ostře sledovaná jádrová inflace setrvala v blízkosti hranice 3,0 %, tj. zůstane argumentem ve prospěch dalšího jemného ladění sazeb směrem vzhůru.
Koruna však nadále zůstane zejména ve vleku vývoje na hlavních trzích. Kombinace silného dolaru, růstu delších sazeb a zužujícího úrokového diferenciálu vůči euru bude českou měnu držet v defenzivě a krátkodobě nečekáme viditelný obrat kurzu.
Eurodolar
Eurodolar se sice včera po ránu propadl na sedmnáctiměsíční minimum, ale v průběhu odpoledního obchodování ztráty částečně smazal. Euru prospělo utažení kreditního spreadu u francouzských vládních dluhopisů, zatímco dolaru lehce ublížila slabší podnikatelská nálada v amerických službách reprezentovaná indexem ISM.
Dnešní kalendář obsahuje spíše data druhé kategorie (byť např. americká obchodní bilance bude velmi důležitá pro odhad HDP), takže eurodolar bude spíše sledovat dění na trhu s francouzskými vládními dluhopisy a eventuálně i ceny ropy a plynu.