Američané si zvykli na úpadek své země bez toho, aby si jej pořádně všimli. Naučili se jezdit kolem stavenišť, aniž by se podivovali nad tím, že jsou prázdná a nic se na nich neděje. Zvykli si vyhýbat se nemocnicím kvůli vysokým účtům, které za jejich služby dostávali. Stěžovali si na díry na silnicích, ale už si ani nedovedli představit, jaké by to bylo bez nich. Na stránkách Bloombergu to píše ekonom Noah Smith s tím, že v médiích se většinou diskutuje o slábnutí mezinárodního vlivu Spojených států a jejich morální autority ve světě. Pro běžné lidi to jsou ale abstraktní koncepty a rozhodující je to, co se děje přímo kolem nich. A tím je „obecný úpadek amerických institucí“, který by se nakonec mohl projevit i ve ztrátě důvěry, kterou zahraniční investoři vůči USA mají.
Aktuálním případem špatného fungování amerických institucí je podle ekonoma to, jak země reagovala na COVID-19. Chyby se staly na federální i lokální úrovni, nastaly zmatky a výsledkem je „obrovský růst počtu nakažených ve státech, jako je Arizona, Texas a Florida“. Přitom země jako Itálie, které jsou „pověstné nefunkčností své vlády“, dokázaly i přes tvrdý epidemický úder ohnout epidemickou křivku, zatímco ve Spojených státech dochází k trhání dalších rekordů v počtu nakažených.
Tento vývoj bude mít v USA reálné ekonomické dopady, protože lidé se budou opět bát o svá pracovní místa a živobytí. A nemohou ani cestovat po světě, protože „dokonce i Evropa uvažuje o tom, že Američanům zakáže cesty na kontinent“. Smith následně vypočítává dlouhodobé problémy, kterým Spojené státy čelí a neřeší je odpovídajícím způsobem: Vysoké náklady bydlení, slabá infrastruktura, násilné činy za použití střelných zbraní, policejní brutalita, rozdělení politické scény a rasové rozdělení společnosti. To vše podle ekonoma může vést k tomu, že do této země bude přicházet méně a méně talentovaných lidí a společnosti si budou pro své aktivity vybírat jiné, třeba evropské země.
To vše by mohly změnit vyšší výdaje na infrastrukturu a na systém vzdělávání, snížení nákladů bydlení, reforma policie a obnovení funkčnosti veřejné správy obecně. I pak by ale zůstalo jedno riziko a tím je dolar. Ten nyní tvoří základ globálního finančního systému, a to sebou nese to, že Spojené státy jsou schopny si velmi levně půjčovat od zbytku světa. A Američané jsou také díky dolaru „schopni užívat si levných dovozů“. Pokud by ale trhy ztratily v tuto zemi důvěru, zmíněná výhoda zmizí.
V případě, že by došlo k odlivu kapitálu z USA, dolar by prudce oslabil a „Američané by platili mnohem více za řadu věcí, včetně aut, benzínu či televizorů“. Fed by pak zvedl sazby ve snaze přilákat kapitál zpět a mohla by nastat stagflace podobná tomu, co se dělo v sedmdesátých letech. V tom nejhorším scénáři by Spojené státy zkolabovaly podobně jako Venezuela.
Takovému scénáři je podle Smithe nutno zabránit „za každou cenu“. Nejde totiž o něco, co by bylo v současné době nemyslitelné, a to kvůli „aroganci, nevšímavosti a špatně nastaveným prioritám politických špiček a hluboké propasti mezi voliči“.
Zdroj: Bloomberg