Zlato od finanční krize 2008 září. Korona-krize však žlutému kovu dodala daleko blyštivější lesk. Nehledě na aktuální korekci dolarová cena zlata letos stoupla o 32 %, v korunách pak nárůst činí téměř 30 %.
Za impozantními zisky zlata zcela jednoznačně hledejme reakci vlád a centrálních bank v čele Fedem na pandemickou situaci v ekonomice. Ve světle totálního (leč dočasného) zamrznutí se stavidla měnové a fiskální politiky zcela otevřela, a tak se historií prověřený vzácný kov, který byl ještě před několika desítky let používán jakožto rezervní měna, stává stále vzácnější. Investiční poptávku po zlatě přitom ženou vzhůru zejména obavy z toho, že americká centrální banka ve své připravované revizi strategie měnové politiky explicitně deklaruje dosažení v budoucnu vyšší (průměrné) inflace, což při záměru držet oficiální úrokové sazby dlouhodobě na nule povede k tomu, že (ex ante) reálné úrokové sazby budou ještě více záporné, než jsou dnes. A to samozřejmě činí americký dolar, který zůstává hlavní rezervní měnou světa (viz: https://tmsnrt.rs/31iQIom), stále méně atraktivní. Mezi papírovými měnami přitom stále není jednoznačný vyzyvatel, který by pozici dolaru jakožto hlavní rezervní a transakční měny globální ekonomiky aktuálně ohrožoval, a proto jsou zisky ostatních měn (proti dolaru) znatelně nižší než zlata. Pokud totiž vezmeme dva hlavní protikandidáty dolaru na pozici hlavní globální měny, tak institucionálně nedotažené euro na takovou pozici zatím zjevně nemá, přičemž ambiciózní čínský jüan s komunistickou stranou v zádech (jež může kdykoliv zrušit jeho směnitelnost) se na něco takového rovněž nehodí.
Zlato tedy chápejme jako jakýsi anti-dolar, jehož nákup může fungovat jako zajištění (globálních investorů) proti benevolenci americké centrální banky (a vlády) k budoucí inflaci. Ta v posledních desetiletích nebyla problémem a zjevně tomu tak nebude ani v příštích několika kvartálech. Pokud však Fed dlouhodobě setrvává u masivních nákupů vládních dluhopisů, které bude chrlit vysoce schodkový rozpočet americké federální vlády, a zároveň oficiální úrokové sazby budou přikovány k nule, může se inflace skutečně dostavit, tak jako se to stalo v 70. letech minulého století. Ostatně právě tehdy padl tzv. zlatý standard umožňující směnit dolar za zlato za fixní (čti směšně nízký) kurz a žlutý kov tak odstartoval téměř dekádu trvající býčí trh.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna si v průběhu včerejšího dne připsala vůči euru několik haléřů a v průběhu odpoledne úspěšně otestovala hranici 26,20 EUR/CZK. Kalendář domácích událostí zůstává pro dnešek prázdný, a tak nejbližší je až červencová inflace, která přijde na řadu ve čtvrtek. Prognóza ČNB s hodnotou 3,4 % je výrazně nad trhem. Mimochodem s inflací nad třemi procenty, tedy nad horní hranicí tolerančního intervalu, centrální banka počítá až do konce roku a s návratem k cílovým dvěma procentům až ve druhé polovině 2021. Červencová inflace tak bude nepochybně prvním velkým testem výhledu ČNB.
Zahraniční forex
Kurz eurodolaru se usadil v pásmu 1,17-18 a vyčkává na další dění. Pro dolar je přitom důležité, že v Kongresu stále nenastal žádný posun ohledně extenze fiskálních stimulů (které částečně o víkendu prodloužil prezident Trump).
Dnes bude trh monitorovat index německé podnikatelské nálady ZEW a výrobní ceny v USA za červenec.
Ve střední Evropě by si měl dát pozor forint na výsledek spotřebitelských cen za měsíc prosinec. Inflace by opět mohla mírně zrychlit.
Ropa
Ropa Brent úspěšně prolomila hranici 45 dolarů za barel a vyčkává na dnešní předběžná čísla k vývoji zásob ve Spojených státech z dílny Amerického petrolejářského institutu. Nadto bude trhy zajímat aktualizovaný výhled EIA, který napoví, jak svižně probíhá rebalancování ropného trhu. Důležité bude přitom sledovat nejen odhad oživení na straně poptávky, ale také vývoj nabídkové strany, především americké produkce surové ropy, která se v reakci na březnový kolaps cen prudce propadla.