Odveta Pekingu za cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan může mít jen omezené dopady vzhledem k malé míře ekonomického propojení Česka s Čínou i malým českým ambicím v mezinárodní politice. Dnes to uvedli na veřejné diskusi o čínském vlivu v Česku analytici Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a institutu CERGE-EI. Podle ekonoma Viléma Semeráka z CERGE-EI by absolutní ekonomické odstřižení Číny od Česka vedlo k tuzemskému hospodářskému oslabení zhruba o jedno procento HDP.
Analytička AMO Ivana Karásková upozornila na to, že vnímání čínské přítomnosti ve středoevropském prostoru je nadhodnocené oproti realitě. Čína na rozdíl od Ruska příliš nezná české prostředí ani tam nemá dlouhodobé vazby, i proto je míra bilaterální ekonomické spolupráce nízká. Země ani nemají společná témata ve světové politice a jsou geograficky vzdálené. To všechno podle Karáskové snižuje možnosti Pekingu nějak účinně trestat Česko za to, že se nebude chovat podle jeho představ.
Semerák upozornil na to, že Čína se podílí jen z 0,42 procenta na zahraničních investicích v Česku. Vývoz do Číny se na celkovém českém vývozu podílí zhruba 1,5 procenta a od roku 2017 tento podíl i hodnota vývozu stagnuje. I proto by podle něj ani úplné zmražení ekonomických vztahů, které považuje za nepravděpodobné, nezpůsobilo ekonomice zásadní problémy. "Dopad by byl necelé procento hrubého domácího produktu," řekl a zároveň připomněl, že kvůli epidemii koronaviru se očekává desetinásobný propad HDP.
Ekonom zároveň uvedl, že mediální prezentace případných ekonomických dopadů může být výraznější než realita. Podle něj se dá očekávat, že i některé projevy koronavirové krize mohou být vydávány za důsledek případných čínských opatření.
Karásková neočekává ani vážné politické následky pro Česko. "Nemáme významnější ambice na mezinárodním poli, pro které bychom potřebovali čínskou podporu," řekla. Nejvýznamněji se podle ní může nevole Pekingu v politické rovině projevit v ostrakizování českých diplomatických zástupců v Číně.
Analytička také upozornila na to, že právě na záležitosti spojené s vlastní suverenitou, a tedy na témata Tchaj-wanu nebo Tibetu, reaguje Peking nejostřeji. Například problematika lidských práv podle ní sice zpravidla vyvolá slovní reakci čínské ambasády, reálné postihy pro zemi ale zpravidla nenásledují. Karásková proto uvedla, že by česká diplomacie měla zvážit, zda v jednáních s Pekingem neklást na dodržování lidských práv v Číně větší důraz, než je tomu nyní.