Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Základní parametry rozpočtu včera v úvodním kole hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila Sněmovna. Rozhodla o jeho příjmech, výdajích, schodku a způsobu jeho vypořádání. Rozpočet odolal návrhu části opozice vrátit jej vládě k přepracování. Nyní jej dostanou k projednání sněmovní výbory. Návrh dnes před poslanci podpořil prezident Miloš Zeman. Letošní rozpočet počítá se schodkem 500 miliard korun.
V dokumentu není zapracován vládní návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy, na druhé straně počítá s příjmy z digitální daně, kterou ještě Sněmovna neschválila. Opozice rozpočet a jeho schodek kritizovala. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak schodek označila za investici do co nejrychlejšího rozvoje země v příštím roce. Premiér Andrej Babiš (ANO) k rozpočtu nevystoupil.
Vládní návrh počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Předpokládá růst ekonomiky o 3,9 procenta, zatímco pro letošek propad o 6,6 procenta. Česká národní banka v nejnovější prognóze počítá letos s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta.
Schválený schodek pro letošní rok byl původně 40 miliard korun. Vláda ho ale postupně zvyšovala až na 500 miliard korun. Důvodem byla podle ní nutnost reagovat na ekonomické dopady pandemie koronaviru, která rozpočet připravila o část jeho příjmů, a naopak si vyžádala neplánované výdaje.
Vrátit vládě rozpočet k dopracování navrhla TOP 09, Piráti i Václav Klaus (Trikolóra). Podle šéfa poslanců TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je návrh nepravdivý, neodráží ekonomickou realitu. Vláda podle něj měla přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize. Klaus navrhoval snížit schodek na 200 miliard.
Výhrady k rozpočtu měl i sociální demokrat Roman Onderka, který ho ale podpořil. Řekl, že návrh je pro něj téměř nepřijatelný, ale je to podle něj lepší než hrozba rozpočtového provizoria.
Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že komunisté budou o některých věcech v rozpočtu ještě jednat s vládou. Týkat se to podle něj bude třeba platů ve školství, zdravotní péče nebo malých obcí. Připomněl snahu komunistů odebrat deset miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany a přesunout je do rozpočtové rezervy. Odmítl, že by to ohrozilo bojeschopnost armády.
Opoziční politici vytýkali vládě například to, že nešetří. Vadilo jim také, že návrh rozpočtu nezahrnuje úpravy z projednávaného daňového balíčku, do kterého by se mohlo dostat zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu. Příjmy by pak byly nižší a schodek by mohl být vyšší. S návrhem na zrušení daně ze supehrubé mzdy přišel jak premiér Babiš, tak vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) i opoziční ODS. Babiš uvádí, že jeho návrh by měl negativní dopad na příjmy státního rozpočtu asi 52 miliard korun.
Ministryně Schillerová připustila, že předkládaný deficit je několikanásobkem čísel, na která byla veřejnost zvyklá z období před pandemií. "Ale kdy jindy než v období nejsilnějšího propadu ekonomiky v novodobé historii naší země je nutné realizovat expanzivní politiku až do té míry, kde nám to současná legislativa a samozřejmě dluhová pozice umožňuje?" ptala se.