Česká národní banka bude muset po skončení pandemie koronaviru začít zvyšovat úrokové sazby, ale tato chvíle zřejmě nepřijde dříve než ve druhé polovině příštího roku, řekl v pondělí člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. O sazbách hovořil i další člen bankovní rady Vojtěch Benda s tím, že o zvýšení úrokových sazeb by měla ČNB příští rok začít uvažovat, budou-li data přicházející z ekonomiky i nadále vykazovat proinflační známky.
"Představa, že až tohle všechno odezní, budeme muset začít uvažovat o zvýšení sazeb ze současných mimořádně nízkých úrovní, je určitě správná," řekl Holub v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. "Ale váhal bych s prohlášením, že by to mohlo začít už v polovině příštího roku. Domnívám se, že pravá chvíle zřejmě přijde později."
Aktuální prognóza ČNB počítá nejprve se stabilitou tržních úrokových sazeb následovanou jejich postupným růstem příští rok.
Benda řekl, že data za uplynulý měsíc o růstu, mzdách i trhu práce byla pozitivnější ve srovnání se základním scénářem prognózy ČNB, ačkoli potřebu utaženější měnové politiky částečně vyvažuje silnější koruna. Rozsáhlé snížení daní, které nyní projednává Senát, by navíc posunulo výhled směrem k alternativnímu fiskálnímu scénáři, který předpokládá rychlejší růst ekonomiky díky fiskálnímu impulsu, řekl Benda.
Případné opětovné zpřísnění protipandemických opatření by přitom podle něj celkový výhled nezměnilo, neboť i základní scénář prognózy už počítá s jen velmi postupným rozvolňováním restrikcí a s návratem k normálu až kolem poloviny příštího roku.
"Reálná ekonomika posouvá bilanci rizik spíše proinflačním směrem, toto ale částečně kompenzuje posílení devizového kurzu," řekl Benda. "Z mého pohledu se nemění názor, že pokud bude tento vývoj pokračovat dál v souladu s prognózou, vyvstane příští rok otázka, kdy začneme znovu zpřísňovat měnovou politiku."
Benda dále uvedl, že k vážné diskusi o dalším uvolnění měnové politiky nevidí důvod. Současně má za to, že bankovní rada bude velmi opatrná a nebude konat rychleji ani opačným směrem jen na základě snížení daní. Tomu odpovídá i fakt, že na základě záznamu z jednání 5. listopadu se většina bankovní rady ČNB domnívá, že zvyšování úrokových sazeb k normálu bude vyžadovat více času, než prognóza předpokládá.
Rada 5. listopadu nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok tehdy uvedl, že nelze vyloučit to, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok. Na konci listopadu ale sdělil, že snaha podpořit více ekonomiku pomocí rozpočtové politiky vlády, například v podobě snížení daní, by mohla vést k dřívějšímu zvýšení úrokových sazeb.
"Celkové naladění bankovní rady je dlouhodobě spíše 'dovish' než 'hawkish', ten příklon je spíš nezačít se zpřísněním měnové politiky předčasně, i za cenu rizika možného pomalejšího návratu inflace k cíli," řekl Benda. "Bankovní rada bude pravděpodobně velmi opatrná se zpřísňováním měnové politiky a bude čekat na silný signál k tomu, že jsme za bodem obratu," dodal.
Finanční trh započítává na základě forwardových kontraktů zvýšení sazeb o 25 bazických bodů do devíti měsíců.
Zdroje: ČNB, ČTK, Reuters