MF a ČNB opět nedoporučily vládě nyní přijímat euro

Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z pravidelného materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informovala Česká národní banka i ministerstvo financí. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.

ČR se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.

Z materiálu vyplývá, že letos Česká republika zřejmě splní jen maastrichtské kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Kvůli inflaci, kterou má letos ČR v rámci EU jednu z nejvyšších, nesplní kritérium cenové stability.

ČR také letos zřejmě nesplní kritérium udržitelnosti veřejných financí, a to kvůli deficitu veřejných financí. Ten by měl přesáhnout šest procent HDP. EU jej přitom požaduje pod třemi procenty. Důvodem jsou dopady pandemie a s tím související navýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard korun.

Nadále by ale v rámci udržitelnosti veřejných financí měla ČR letos splnit požadavek na výši dluhu. Ten by měl být pod 60 procenty HDP a MF jej letos odhaduje na 39,4 procenta HDP.

Vyhodnocení plnění kritéria stability měnového kurzu bude možné teprve poté, co česká měna vstoupí do kurzového mechanizmu ERM-2 a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.

Analýza mimo jiné uvádí, že ve vlastní připravenosti České republiky na přijetí eura přetrvávají slabá místa. Za překážku vstupu do měnové unie vláda považuje nedokončený proces reálného přibližování ekonomické úrovně ČR k zemím eurozóny, kde odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, zůstává podle zprávy značný.

Nadále se podle materiálu také významně liší struktura českého hospodářství vůči eurozóně. To by následně komplikovalo podle ČNB výkon jednotné měnové politiky. "Vzhledem ke stárnutí populace není také dořešen problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, jejichž stabilizační působení by mělo po přijetí eura částečně nahradit ztrátu autonomní měnové politiky," uvedla ČNB.

Naopak pro přijetí eura dlouhodobě hovoří vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a její velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou. Pozitivně ČNB také hodnotí relativně stabilní kurz koruny k euru, a to i během letošního hlubokého ekonomického poklesu, nebo odolný bankovní sektor v ČR.

Centrální banka také upozornila, že během posledních let se změnily podoba institucí i pravidla eurozóny. "V současnosti proto nelze spolehlivě odhadnout budoucí potenciální finanční i nefinanční závazky pro Českou republiku spojené se vstupem do eurozóny," uvedla ČNB.