Česká národní banka podle očekávání dnes úrokové sazby nezměnila a v nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce. Naopak pro příští rok odhad zhoršila. Nově tak letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta. Guvernér Jiří Rusnok zároveň uvedl, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v příštím roce. "Tato trajektorie je však silně podmíněna naplněním předpokladů týkajících se vývoje epidemické situace a opatření proti šíření nákazy," uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Nicméně výkon českého hospodářství nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022, upozornil také Rusnok.
Hlavní sazba, dvoutýdenní repo, tak zůstává na 0,25 %. Rada ČNB současně rozhodla, že podrží lombardní sazbu na úrovni 1,00 % a diskontní sazbu na úrovni 0,05 %. Rozhodnutí sedmičelnné bankovní rady bylo jednomyslné. Guvernér Rusnok ale na tskové konferenci upozornil, že většina bankovní rady ČNB se domnívá, že zvyšování úrokových sazeb k normálu bude vyžadovat více času, než předpokládá nová prognóza.
Dnešní rozhodnutí bankovní rady předpovědělo všech 12 analytiků oslovených v průzkumu Reuters. Dva analytici předpokládají další snížení hlavní sazby o 20 bazických bodů na prosincovém zasedání, zatímco jiní dva očekávají pohyb sazeb až během posledního kvartálu příštího roku, avšak opačným směrem.
Na posledním měnovém jednání na konci září rada také jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta. Naposledy sazby rada změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.
Česká národní banka v nové prognóze letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta. V předchozí srpnové prognóze ČNB počítala letos s poklesem ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok s růstem o 3,5 procenta. V roce 2022 by měla ekonomika stoupnout o 4,2 procenta.
V dosud platné srpnové prognóze ČNB čekala letos pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok růst o 3,5 procenta. V polovina října guvernér ČNB Rusnok ale ČTK řekl, že letošní pokles ekonomiky bude zřejmě kvůli nejnovějším opatřením proti šíření koronaviru větší.
Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok růst o 3,9 procenta. Ministerstvo již dříve oznámilo, že listopadovou prognózu letos kvůli velké nejistotě dalšího vývoje ekonomiky vytvářet nebude, další plánuje vydat až v lednu.
Evropská komise dnes předpověděla české ekonomice pokles v tomto roce o 6,9 procenta, což je ale zlepšení proti dřívějším odhadům. Ve své makroekonomické prognóze naopak zhoršila vyhlídky oživení české ekonomiky na příští rok, kdy by se HDP měl zvýšit o 3,1 %. To je o 1,4 procentního bodu méně, než komise předpovídala v létě.
Další odhady ČNB
Celková inflace by podle ČNB měla činit ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku 2,2 procenta, tedy stejně jako v předchozí prognóze. V prvním čtvrtletí roku 2022 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta, zatímco v předchozích odhadech ČNB počítala s inflací 2,2 procenta.
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá se slabším kurzem koruny. Nově čeká letos i příští rok průměrný kurz 26,60 Kč/EUR. V srpnu odhadovala letošní kurz na 26,50 koruny za euro a příští rok 26,40 Kč/EUR. V roce 2022 ČNB očekává, že kurz koruny posílí na průměrných 25,90 koruny za euro.
Zdroje: ČNB, Reuters, ČTK