Vláda na dnešním večerním zasedání schválila vyhlášení nového nouzového stavu od 27. února na 30 dní do 28. března. ČTK to sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Poslanecká sněmovna dnes odmítla prodloužit stávající stav nouze a zároveň vybídla kabinet, aby v případě potřeby vyhlásila nový.
Současný nouzový stav už dříve dolní komora zrušila k sobotě 27. února. Jeho kritici poukazovali na to, že vláda jej vyhlásila před dvěma týdny na žádost hejtmanů tak, že bezprostředně navázal na předchozí nouzový stav, který Sněmovna odmítla prodloužit. Postup kabinetu už byl napaden u Ústavního soudu mimo jiné senátory. Podle Babiše ale vláda rozhodovala správně. Nouzový stav v Česku platí nepřetržitě od loňského 5. října.
MZd bude moci vydávat širší restrikce proti covidu-19
Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice dostanou pravomoci vydávat rozsáhlejší restrikce proti šíření covidu-19. Výslovně budou moci omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně bez nutnosti nouzového stavu. Sněmovna dnes návrh takzvaného pandemického zákona schválila v senátní verzi. Restrikce budou podle úprav platit jen při pandemické pohotovosti, kterou bude moci dolní komora ukončit nebo obnovit.
Bez senátního návrhu by Sněmovna nemohla vůči opatřením ministerstva a hygienických stanic nijak zasáhnout. Platila by, byť by dolní komora pandemickou pohotovost zrušila. Stěžejní části zákona budou účinné do konce února příštího roku.
Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Stvrdit by jej mohl podle dřívějších informací ještě dnes, aby mohl rychle vyjít ve sbírce a nabýt platnosti.
Souhlasu vlády budou podle schválených senátních úprav podléhat nejen ministerské restrikce, ale také opatření hygienických stanic. Podle pandemického zákona se navíc nebudou smět omezovat zejména veřejná shromáždění svolaná podle příslušného zákona, což původní sněmovní znění předlohy umožňovalo.
Na podobě pandemického zákona se vláda dohodla s většinou opozičních stran. Opozice do návrhu zákona prosadila například parlamentní kontrolu, pravidla soudního přezkumu mimořádných opatření k omezení šíření epidemie koronaviru a také odškodnění podnikatelů nebo firem.
Opětovné sněmovní projednávání pandemického zákona provázela místy bouřlivá debata. Nevoli vyvolala vystoupení nezařazeného poslance Lubomíra Volného. Opět přišel bez roušky, vládu a poslance, kteří by pro zákon hlasovali, označil za vrahy. Zmínil i nacistického lékaře Josefa Mengeleho. Na Volného adresu se snesla různá označení, například i to, že je "nebezpečný psychopat". Do kratšího sporu se dostali i předsedové Trikolóry a SPD Václav Klaus a Tomio Okamura. Závěrečné hlasování pak zdržela zhruba na půlhodinu porucha hlasovacího zařízení.
Zákon se bude vztahovat jen na epidemii covidu-19. Jeho účinností nastane stav pandemické pohotovosti. Ministerstvo zdravotnictví nebo hygienické stanice budou moci nad rámec oprávnění ze současného zákona o ochraně veřejného zdraví omezit celostátně nebo regionálně například veřejnou dopravu, obchody, holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry a podobné služby, bazény a koupaliště, soukromé a veřejné akce i vysoké školy. Budou moci nařídit používání ochranných prostředků a vydat příkaz k testování zaměstnanců na covid-19.
Za porušení opatření zákon stanoví pokuty. Například za nenošení roušek nebo respirátorů bude lidem hrozit postih až 30.000 korun. Nejzávaznější porušení budou moci úřady trestat až třímilionovou pokutou.
Mimořádná opatření budou vyžadovat souhlas vlády, budou muset být zdůvodněna z hlediska epidemické situace i rizik. Každé dva týdny se bude přezkoumávat potřebnost restrikcí, vláda o nich ve stejném intervalu bude muset informovat Sněmovnu. Návrhy na zrušení ministerského mimořádného opatření se bude zabývat Nejvyšší správní soud, opatření hygienických stanic budou moci lidé napadnout u krajských soudů.
Ministerstvo zdravotnictví bude moci žádat v souvislosti s epidemií covidu-19 o pomoc složky integrovaného záchranného systému. Vláda bude moci rozhodnout o využití armády.
Stát bude povinen nahradit právnickým a fyzickým osobám skutečnou škodu, která vznikne při pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními. Za škodu se nebudou považovat náklady na ochranné prostředky. Poškození budou uplatňovat nárok u ministerstva financí a budou jej muset prokázat. Od náhrady se budou odečítat státní podpory ke zmírnění dopadů epidemie nebo restrikcí, spory bude rozhodovat soud.