Spotřebitelé v největších světových ekonomikách nakupili během odstávek souvisejících s pandemií 2,9 bilionu dolarů mimořádných úspor. To je obrovská suma hotovosti, která vytváří potenciál pro silné zotavení z pandemické recese.
Domácnosti v USA, Číně, Velké Británii, Japonsku a největších zemích eurozóny podle odhadů agentury Bloomberg Economics šetřily, když je koronavirus přinutil zůstat doma bez možnosti jít do obchodů. Pravděpodobně v tom pokračují i nadále, protože omezení přetrvávají a vlády rozdělují další stimuly.
Polovina z celkového množství (1,5 bilionu USD a více) je pouze v USA, ukazují data. To je přinejmenším dvojnásobek průměrného ročního růstu hrubého domácího produktu zaznamenaného při poslední expanzi, což odpovídá ročnímu výstupu Jižní Koreje. Takové úspory by měly vést ekonomiky k oživení, jakmile bude Covid-19 konečně pod kontrolou a jakmile budou nasazeny vakcíny.
Optimisté sázejí na nákupní horečku a na to, že se lidé vrátí k maloobchodníkům, restauracím, zábavním podnikům, turistice a sportovním akcím a také že urychlí velké nákupy, které oddalovali. Ti, kteří si nejsou tak jistí, si kladou otázku, zda nebudou peníze použity spíše na pokrytí dluhů nebo hromaděny, dokud nebude zdravotní krize u konce a trh práce nebude vypadat silněji.
V USA by rozházení všech ušetřených peněz v minulém rocevedlo podle BE k ekonomickému růstu až o 9 %, spíše než o 4,6 %, která se v současné době předpokládají u HDP na rok 2021. Naopak, pokud úspory nebudou utraceny, ekonomika pravděpodobně poroste pouze o 2,2 %.
„Léto 2020 se ukázalo být falešným úsvitem, ale také ukázalo, jak rychle se mohou ekonomiky odrazit, když se odstraní kontrola Covidu-19,“ uvedla Maeva Cousin, hlavní ekonomka Bloomberg Economics pro oblast eurozóny. "Může se totéž stát v roce 2021? Masivní hotovostní rezervy úspor domácností během lockdownu jsou jedním z důvodů, proč jsme si jisti, že by poptávka měla prudce vzrůst.“
USA nejsou na sami, kdo má rezervy. Čínské domácnosti nalily na své bankovní účty o 2,8 bilionu juanů více než normálně. Tyto vklady vzrostly v Japonsku o 32,6 bilionu jenů a ve Velké Británii o 117 miliard liber. A v největších ekonomikách eurozóny se vyšplhaly dohromady na 387 miliard eur, v čele s německými 142 miliardami eur.
Jedním z faktorů, který by mohl zvýšit nutkání rozhazovat, jsou nízké úrokové sazby, které snižují přitažlivost toho, nechat prostředky ležet v bance. V opačném směru působí riziko, že se lidé rozhodnou použít své úspory na splacení dluhu nebo se rozhodnou zachovat své domácí rozpočty kvůli dalším zdravotním rizikům nebo obavám, že se trh práce bude zotavovat pomalu.
Ti, kdo vydělají nejvíce, spíše hotovost drží, zatímco domácnosti s nižšími příjmy již mohly být nuceny šáhnout do svých úspor a pravděpodobně je spotřebovat. Některé může odradit podezření, že vlády v určitém okamžiku zvýší daně, aby zaplatily své záchranné programy.
"Krátkodobě hodně záleží na postpandemickém chování a může nějakou chvíli trvat, než se vrátíme k předpandemickým normám," uvedla Yelena Shulyatyeva, ekonomka Bloomberg Economics. „Střednědobě, ať už jde o prostředky navíc ke spotřebě, splácení dluhu, nebo dokonce o ty, které zůstanou v bance jako železná rezerva, to je pozitivní pro růst."