Alkohol je jednou z nejškodlivějších látek, kterou konzumujeme. Podle Světové zdravotnické organizace je zodpovědný za 5 % všech úmrtí a jeho konzumace má i širší negativní dopady na společnost a ekonomiku. Na stránkách VoxEU to tvrdí Marit Hinnosaar a Elaine Liu, podle nichž spotřebu alkoholu ovlivňuje řada faktorů včetně daní, regulace, prostředí a společenských norem. Tyto faktory se navíc navzájem ovlivňují – společnost s negativním postojem k alkoholismu může volit pro přísnější regulaci, která vede k poklesu spotřeby a následně k tomu, jak na alkohol hledí děti a jak se vytváří jejich postoj k němu. Jak silný je ale efekt prostředí, který bývá považován za jeden z nejdůležitějších?
Ekonomky se snaží najít odpověď na tuto otázku analýzou dat týkajících se spotřeby alkoholu u lidí, kteří se přestěhovali z jednoho státu USA do jiného. Využívají tedy toho, že po přestěhování se výrazně mění prostředí, ve kterém se lidé pohybují, včetně místní regulace, způsobu prodeje, zdanění alkoholu a podobně. Pokud by pak prostředí mělo mít rozhodující vliv na spotřebu alkoholu, mělo by se to v takových případech jasně projevit. Jestliže by naopak rozhodující roli hrály osobní charakteristiky, neměl by mít přesun na jiné místo velký význam.
„Ihned po přestěhování nákupy alkoholu rychle konvergují k obecnému průměru nové destinace. To znamená, že prostředí vysvětluje velkou část ve spotřebě alkoholu,“ uvádějí ekonomky. Tento efekt přitom funguje obousměrně, i když asymetricky. Pokud se totiž lidé přestěhují z místa s nižší spotřebou alkoholu do místa se spotřebou vyšší, jejich změna v chování je silnější než v případě opačném.
Ekonomky se zabývají i tím, zda ke změně ve spotřebě alkoholu nemůže docházet ze stejného důvodu, z jakého se lidé stěhují jinam. Zkreslení výsledků se tak snažily eliminovat tím, že vybíraly domácnosti, u kterých se po přestěhování neměnila jejich velikost, jejich členové měli stále stejné zaměstnání a podobně. Závěry jejich analýzy pak srovnávají s jinými studiemi, které například tvrdí, že prostředí má velmi významný dopad na nákupy značkového zboží. Lidé také podle nich mění značky v závislosti na tom, na jaké místo se přestěhují.
Podle jiné studie zase stěhování na jiné místo výrazně ovlivní množství nakupovaných potravin. Na druhou stranu se ale zdá, že stěhování neovlivňuje postoj k nákupům zdravých potravin. Ekonomky poukazují na to, že závěry jejich studie jsou s tímto tvrzením v rozporu a vysvětlují to skutečností, že u alkoholu mohou hrát významnou roli faktory, jako je místní zdanění a regulace.
„S použitím hrubé kalkulace můžeme říci, že pokud se domácnost s dvěma dospělými a jedním nezletilým dítětem přestěhuje z Utahu do New Hampshire, její dlouhodobá spotřeba alkoholu se zvýší o 27 dolarů za jedno čtvrtletí,“ podotýkají ekonomky. A dodávají, že taková změna může mimo jiné změnit bohatství domácnosti, pravděpodobnost kriminálního činu nebo zneužití alkoholu.
Zdroj: VoxEU