Americký prezident Joe Biden ve středu představil ambiciózní investiční plán do americké infrastruktury v hodnotě více než dvou bilionů dolarů (44,5 bilionu korun). Jeho cílem je nastartování největší světové ekonomiky tak, aby mohla čelit mimo jiné nástupu ekonomické síly Číny. Bidenovy návrhy se však hned zpočátku setkávají s odporem řady konzervativců a republikánů, kterým se nelíbí zejména úmysl zvýšit daně podnikům. O plán se tak s největší pravděpodobností povede vleklá bitva v Kongresu, napsala agentura Reuters.
"Je to investice do Ameriky, která přichází jen jednou za generaci. Nepodobá se ničemu, co jsme učinili, nebo čeho jsme byli svědky," řekl v projevu v Pittsburghu. "Je velká, ano. Je odvážná, ano. A dokážeme ji prosadit," dodal.
Biden plánuje vytvořit miliony nových pracovních míst masivními investicemi do výstavby silnic, mostů, železnic, či například sítě vysokorychlostního připojení k internetu. Chce však rovněž ekonomiku nasměrovat k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie a tím přispět k boji s klimatickými změnami.
Právě s částmi jeho návrhu, jež se týkají klimatických změn, nesouhlasí mnoho republikánů, stejně jako se záměrem, aby většinu nových výdajů pokryly firmy ze zvýšených daní. Opoziční zákonodárci mají problém rovněž s celkovou cenou Bidenova opatření či s některými sociálními návrhy.
Demokraté jen před několika týdny prosadili masivní balík v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (42,3 bilionu korun) na podporu boje s koronavirem a obnovy ekonomiky poznamenané dlouhotrvajícími restrikcemi. Pokud by prošel i Bidenův nynější návrh, tak by podle Reuters hrála federální vláda nejvýraznější roli v ekonomice USA za několik posledních desetiletí. Veřejné investice by totiž tvořily 20 či více procent z celkového letošního výstupu amerického hospodářství.
Vládou řízená snaha o posílení ekonomiky je přitom podle Bidenova týmu nejlepším prostředkem, jakým lze čelit rostoucí konkurenceschopnosti Číny a bezpečnostním hrozbám, které asijská velmoc představuje.
Biden prozatím ignoruje svůj předvolební slib zvýšit daně nejbohatším Američanům a plánuje financovat nové investice čistě zvýšením zdanění podniků z nynějších 21 procent na 28 procent. Hodlá rovněž změnit některá pravidla, která nyní umožňují americkým firmám daně obcházet a ukládat svoje zisky v daňových rájích.
Prezident prohlásil, že jeho úmyslem není cílit na bohaté, ale vypořádat se s velkými sociálními rozdíly, jež panují v americké společnosti, a které ještě vyostřila pandemie covidu-19.
Výdaje by byly podle plánu rozděleny do osmi let, přičemž po zvýšení daní by se plán zaplatil za 15 let.
Biden přitom kromě dnes připraveného balíku chystá v dalších týdnech ještě další opatření. To se podle Reuters bude týkat především reforem zaměřených na podporu rodin, například rozšíření veřejně financované zdravotní péče, daňových úlev pro pracující s dětmi, placené mateřské a nemocenské a dalších sociálních opatření.
Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová již prohlásila, že by dnes představený infrastrukturní balík chtěla projednat do 4. července, na kdy připadají oslavy Dne nezávislosti. Takový termín je však podle Reuters značně nejistý, o detailech opatření se totiž velmi pravděpodobně v Kongresu povedou složitá jednání, a to i v rámci jednotlivých stran.
Umírnění demokraté například souhlasí s některými republikány v tom, že by se balík měl soustředit hlavně na výstavbu a údržbu zanedbaných komunikací, a měly by z něj být vypuštěny části týkající se takzvané zelené ekonomiky a ekonomických nerovností. Zastávají totiž názor, že by podobně důležitá opaření měl Kongres schvalovat v co nejširší ideologické shodě.
Členové levicového křídla strany však ekologické a sociální problémy považují za tak závažné, že podle nich ospravedlňují prosazení opatření navzdory nesouhlasu republikánů. Chtějí rovněž využít toho, že demokraté ovládají Bílý dům i obě komory Kongresu. To by se totiž mohlo změnit již po volbách v roce 2022.