Nahraďme uhlí plynem, než vzniknou nové jaderné zdroje, navrhuje Havlíček a žádá o podporu EU

Česko je připraveno plnit nové emisní cíle Evropské unie, musí k tomu ovšem dostat ze společné kasy odpovídající kompenzace a mít možnost nahrazovat uhlí jako zdroj energie plynem. Českým novinářům to včera v Bruselu řekl ministr průmyslu Karel Havlíček, který jednal s několika eurokomisaři o českých reformách na cestě ke klimaticky šetrnějšímu hospodářství. Unijní činitelé podle něj větší českou otevřenost k přechodu na čistou energii vítají. Není však jisté, zda se Praha podpory plynu jako takzvaného přechodového zdroje dočká.

Lídři zemí EU tento týden potvrdili v prosinci schválený závazek, podle kterého evropský blok jako celek do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Evropská komise v současnosti chystá analýzu dopadu zpřísněných cílů na hospodářství jednotlivých zemí.

Česko podle Havlíčka začíná vnímat přechod na zelenou energetiku jako příležitost k novému růstu. "Je třeba říct, že jsme trošku pootočili kormidlem a jsme výrazně vstřícnější vůči klimatickým ambicím a cílům," prohlásil ministr. Zatímco dříve mluvila česká vláda o národním emisním cíli 40 až 45 procent, nyní by to podle něj mohlo být až 47 procent. To je sice stále pod společnou metou, EK však začíná vnímat tento pozitivní vývoj, uvedl Havlíček.

Komise se začátkem léta chystá v rámci takzvané taxonomie hodnotící ekologický přínos či škodlivost jednotlivých zdrojů energie rozhodnout o tom, zda bude možné plyn považovat za tolerovanou přechodovou technologii usnadňující cestu od uhlí k čistým zdrojům.

"Pro nás o tom není vůbec žádná diskuse, pokud nebude, nejsme schopni toho dosáhnout," řekl s odkazem na zmíněné emisní cíle Havlíček. Plyn by podle něj měl v Česku nahrazovat uhlí deset až 15 let do doby, než bude schopno zprovoznit nové jaderné zdroje.

Kritici využívání zemního plynu z řad členských států či europoslanců však tvrdí, že pokud se EU nezaměří výhradně na investice do obnovitelných zdrojů a bude podporovat fosilní paliva, nedokáže být do roku 2050 klimaticky neutrální. Proto se o hodnocení plynu vede dlouhá debata a komise rozhodnutí plánované původně na duben odložila na léto.

Druhým českým požadavkem je podle Havlíčka navýšení modernizačního fondu, jehož prostřednictvím zejména průmyslové země východního křídla EU čerpají peníze získané prodejem emisních povolenek. Česko z něj může dostat zhruba 200 miliard korun, které mají pomoci k podpoře obnovitelných zdrojů či ekologicky šetrného teplárenství.

Český ministr včera jednal také ze svými kolegy z vlád členských zemí, mimo jiné o návrhu norem pro regulaci digitálních služeb a digitálního trhu. Česko stejně jako většina dalších států pravidla výrazně zvyšující odpovědnost internetových společností podporuje, podle Havlíčka má však k návrhu výhradu týkající se zvýšené zátěže pro malé firmy. "Nesouhlasíme s nárůstem administrativy pro malé firmy a mikrofirmy, to podle nás odporuje zásadě proporcionality," uvedl Havlíček, podle něhož je v Česku mnoho malých digitálních společností, jichž by se novinka dotkla. Členské země budou o návrzích s Evropským parlamentem vyjednávat letos a jejich schválení se očekává v příštím roce.