Německo dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2045, tedy o pět let dříve, než se očekávalo. Do roku 2030 pak země sníží emise skleníkových plynů o 65 procent v porovnání s rokem 1990. Dnes to na mimořádné tiskové konferenci oznámili sociálnědemokratický vicekancléř Olaf Scholz a jeho stranická kolegyně Svenja Schulzeová, která je ministryní životního prostředí.
Nové a ambicióznější cíle musí podpořit ještě konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, která je vládním partnerem sociální demokracie (SPD), a o návrhu pak bude v příštím týdnu hlasovat vláda. Podle Scholze má ale koalice jednotný postoj.
Doposud Berlín, stejně jako další státy Evropské unie, do roku 2030 sliboval 55procentní snížení emisí skleníkových plynů. Rovněž plánovaný závazek uhlíkové neutrality chce Berlín splnit o pět let dříve než EU. Jako uhlíková či klimatická neutralita se obvykle chápe stav, kdy jsou veškeré uhlíkové emise určitého subjektu vyváženy mechanismy na jejich zneškodnění.
Analytik Ján Hladký: Pozitivní zpráva pro akcie v oblasti obnovitelných zdrojů
Německo je dle Mezinárodní energetické agentury (IEA) šestým největším globálním emitentem s roční produkcí 0,75 gigatun oxidu uhličitého (2018), první tři země však mají výrazný náskok (Čína 10 Gt, USA 5,4 Gt a Indie 2,7 Gt), upozorňuje analytik Patria Finance Ján Hladký.
„Určitě se jedná o další pozitivní zprávu pro akcie v oboru obnovitelných zdrojů energie, které i díky tomu korigují včerejší prudké propady,“ uvádí Hladký.
Scholtz: Budoucí výkon hospodářství závisí na dostupnosti obnovitelné energie
"Německo chystá ambicióznější cíle při snižování uhlíkových emisí. Cílem je snížení o 65 procent do roku 2030 a o 88 procent do roku 2040," řekl dnes vicekancléř Scholz, který je zároveň ministrem financí.
Zdůraznil, že veškerý budoucí výkon hospodářství závisí na dostupnosti obnovitelné energie, proto je nezbytné urychlit výstavbu alternativních energetických zdrojů. Německo počítá s budování větrných parků na moři i na souši, ale také s rozvojem solární energetiky, která se stane součástí výbavy novostaveb. Větší důraz na klima označil Scholz za cestu k větší mezigenerační spravedlnosti a prostředek, jak ekologickou zátěž nepřenášet do budoucnosti.
"Příští týden v kabinetu předložíme ctižádostivý klimatický zákon, který je zároveň uskutečnitelný," řekl Scholz. "Postoj vlády je však jednotný," dodal s tím, že vláda již nyní o úpravě vede intenzivní rozhovory.
Reakce na ústavní soud
Návrh zákona je reakcí na rozhodnutí německého ústavního soudu. Ten minulý týden nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu označil soud za nedostatečný a znevýhodňující příští generace. Na úpravu emisních cílů dal soud zákonodárcům čas do konce roku 2022.
Klima se v posledních letech stalo v Německu klíčovým tématem a za prioritu ho označují i jednotlivé regionální vlády ve spolkových zemích. Bavorský premiér Markus Söder tento týden oznámil, že uhlíkově neutrální by se jeho spolková země měla stát již do roku 2040, tedy o deset let dříve proti původním plánům. Do roku 2030 chce Söder snížit emise v Bavorsku nejméně o 65 procent. Dosažení neutrality nejpozději do roku 2040 chce nově i sousední Bádensko-Württembersko, kde místní klimatický zákon stále ještě udává snížení emisí o 90 procent k roku 2050. Porýní-Falc předpokládá neutralitu mezi lety 2035 až 2040, již do roku 2030 chce tato západoněmecká spolková země krýt energetickou potřebu výhradně obnovitelnými zdroji.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung tento týden poznamenal, že s blížícími se parlamentními volbami, které Německo čekají v září, se vláda a volební kampaně začínají trumfovat ctižádostivějšími klimatickými návrhy. S rozpaky na takový vývoj hledí hospodářství. Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA) v této souvislosti upozornilo, že průmysl místo zákazů potřebuje volnou soutěž a technologickou otevřenost místo řízeného hospodářství.