Schodek státního rozpočtu by měl být podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) příští rok nižší než letos, na který je schválen rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Zároveň by Stanjura chtěl dodržet plány vlády na konsolidaci veřejných financí. Ty počítají s poklesem deficitu veřejných financí v roce 2024 pod tři procenta. Vyplývá to z rozhovoru Stanjury pro agenturu Reuters.
Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok, který na počátku června projednala vláda, naplánovalo schodek 295 miliard korun. Podle Stanjury ale vláda ještě o rozpočtu nezahájila politickou debatu. Ohledně novely letošního rozpočtu ministr uvedl, že by schodek měl být určitě nižší než 350 miliard korun.
"Mám nějakou představu o maximálním deficitu příští rok. Moje představa je, že to bude nižší než letos...Jsem přesvědčený, že k poklesu dojít prostě musí," uvedl. V rozhovoru dále uvedl, že zatím není ani důvod měnit priority, které má vláda v programovém prohlášení, kromě snahy urychlit dosažení výdajů na obranu na dvě procenta HDP.
Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy korun. Podle ekonomů je již nyní téměř jisté, že schodek za celý rok bude přes 300 miliard korun. Připravovaná novela rozpočtu na letošní rok, kterou MF předloží vládě v červenci, by měla zohlednit dopady války na Ukrajině a s tím spojené dodatečné výdaje i vysokou inflaci.
Podle dubnových odhadů ministerstva financí by měl deficit veřejných financí letos klesnout na 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,9 procenta. Schodek by měl klesat i v dalších letech až na 2,7 procenta HDP v roce 2025, pod tři procenta (2,9) by se měl dostat o rok dříve. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale předloni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat loni ohlásila až na začátek roku 2023.