Jednu z největších ztrát v historii německého korporátu představil německý energetický gigant Uniper. Společnost, která je v těžké situaci kvůli energetické krizi v Evropě, zaknihovala v letošním prvním pololetí čistou ztrátu 12,4 miliardy EUR. Akcie společnosti v systému Xetra odepisovaly dnes i více než 9 procent.
„Uniper hrál celé měsíce klíčovou roli ve stabilizaci německých dodávek zemního plynu – za cenu miliardových ztrát plynoucích z prudkého propadu plynových dodávek z Ruska,“ uvedl v prohlášení generální ředitel společnosti Klaus-Dieter Maubach. Firma v červenci obdržela pomoc od státu.
Ztráta (na IFRS bázi) zahrnuje dopad 6,5 miliardy EUR v podobě předpokládaného budoucího nedostatku plynu. Kromě toho odráží odpisy 2,7 miliardy EUR v souvislosti s úvěrem firmy na projekt plynovodu Nord Stream 2 a další odpisy v segmentech globálních komodit a ruské výroby elektřiny.
Rusko v únoru zahájilo “speciální vojenskou operaci” na Ukrajině a po nesouhlasu Západu, doprovázeném rozsáhlými protiruskými sankcemi, omezilo dodávky plynu do Evropské unie. Ještě více tím rozdmýchalo spotřebitelskou inflaci na starém kontinentu, kde teď největší ekonomiky mohou sklouznout do recese.
Nedostatečné dodávky plynu přinutily Uniper kupovat si plyn na spotovém trhu. Firma chtěla dodržet kontrakty, tato činnost ji ale dohnala na pokraj bankrotu, což hrozilo vyvolat dominový efekt v celém energetickém systému největší evropské ekonomiky. Spolková vláda jí proto přispěchala na pomoc se záchranným balíkem ze 17 miliard EUR.
Očištěná ztráta před zdaněním a úroky za první pololetí dosáhla 564 milionů eur, před rokem byla firma v zisku 580 milionů. Čisté zadlužení naskočilo na dvě miliardy EUR z předešlých 324 milionů dluhu. Prognózu na tento rok firmy neposkytla se slovy, že kvůli volatilním podmínkám není takovou prognózu v adekvátním rozpětí možné doručit. Dále podotkla, že válka na Ukrajině zasáhla rizikový profil společnosti výrazně negativním směrem a skupina stojí kvůli konfliktu před několika novými vážnými riziky.
Německo je navzdory snahám diverzifikovat svoje zdroje energií pořád silně závislé na ruském plynu. Vláda v Berlíně vybízí k šetření a mimo jiné zavedla nový poplatek, který Němcům zdraží plyn. Podle nepotvrzených zpráv Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval.
Moskva a Berlín se přou i o návrat turbíny do plynovodu Nord Stream. Klíčové zařízení opravovali v Kanadě a pak uvízlo v Německu, a Gazprom zatím omezil tok suroviny v důležitém plynovodu na pouhou pětinu kapacit.
Uniper bude muset bojovat se ztrátou z nahrazování ruského plynu až do 30. září, kdy vláda zavede nový mechanismus, který utilitám umožní přenést 90 procent nákladů na zákazníky. Vláda je podle dnešního firemního reportu také ochotna firmu znovu podepřít, pokud ztráty z nahrazování ruské suroviny, které nebude možné dorovnat provozním ziskem z jiných byznysů, překročí sedm miliard eur.
V příštím roce už finanční ředitelka Uniperu Tiina Tuomela předpokládá zlepšení ziskovosti a počátkem 2024 se chce z červených čísel vynořit.
Vývoj akcií Uniper od začátku roku do pondělí:
Zdroje: Uniper, Bloomberg, patria.cz
Foto: Uniper